15 C 38/2023-22 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřeli dne 18. 11. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem částku ve výši 27 888 Kč v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč skládající se z částky 1 394 Kč za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 2 700 Kč, a pevného úroku ve výši 1 444 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 uzavřené mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 7. 12. 2022. Žalobkyně požaduje zaplatit částku 26 396 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (9 659,17 Kč) a dlužné části poplatku (7 736,83 Kč), a smluvní pokuty (9 000 Kč), dále žalobkyně požaduje přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 5 099,13 Kč ve výši 15% ročně z částky 9 659,17 Kč od 19. 1. 2020 do data postoupení pohledávky, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3 619,68 Kč, a zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 257,49 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, a úroku ve výši 15% ročně z částky z částky 9 659,17 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení. Přes výzvy žalobkyně žalovaná zbytek dluhu neuhradila. 2. Žalovaná k věci samé sdělila, že posledních 12 let je v exekuci. Nepopírá, že si peníze půjčila. Dosud však má na svoji osobu nařízené exekuce, poté co vše doplatí, jí zbyde 4 000 - 5 000 Kč. Její syn je těžký diabetik a potřebuje kvalitní a pravidelnou stravu. 3. Právní zástupce žalobkyně odkázal na písemné vyhotovení žaloby ve znění doplnění ze dne 31. 5. 2023. 4. Soud provedl důkazy listinami, které k prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila s tím, že provedeným dokazování byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro to, aby si soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci, a to po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. 5. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], a žalovaná uzavřeli dne 18. 11. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy (prokázáno: smlouvou [číslo] ze dne 18. 11. 2018). Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč spolu s částkou 1 394 Kč za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 2 700 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, a pevným úrokem 1 444 Kč. Celková dlužná částka tak činila 27 888 Kč Smluvní strany se dohodly, že z pravidelných měsíčních splátek budou platby použity dle předpisu splátek (prokázáno: smlouvou [číslo] ze dne 18. 11. 2018). Podle smlouvy při nezaplacení jakékoli splátky řádně a včas, může věřitel vyzvat k uhrazení dlužné splátky s poskytnutím lhůty alespoň 30 dnů. Pokud v poskytnuté lhůtě dlužník dlužnou splátku neuhradí, má právo věřitel zesplatnit celý úvěr. V případě porušení povinnosti zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (prokázáno: smlouvou [číslo] ze dne 18. 11. 2018). Z výpisu splátkového kalendáře a přehledu úhradu bylo zjištěno, že žalovaná ke dni podání žaloby uhradila splátky v celkové výši 10 492 Kč (prokázáno: transakční historií o uhrazených splátkách). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 se vlastníkem pohledávky žalované stala žalobkyně, což žalované řádně oznámila dopisem ze dne 7. 12. 2022 (prokázáno: smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 12. 2022 včetně podacího lístku). K zaplacení zbývající dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne 21. 12. 2022 (prokázáno: výzvou před podáním žaloby včetně podacího lístku). 6. Věřitel před poskytnutím úvěru provedl šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet zhodnocením informací poskytnutých žalovanou. Předně strany k šetření schopnosti žalované splácet úvěr učinily nesporným, že příjmy, jak jsou uvedeny v zákaznické kartě klienta a popsány níže, byly sděleny žalovanou, byly sděleny pravdivě, a rovněž, že si právní předchůdce žalobkyně nechal předložit výplatní pásky a doklady k dávkám, včetně nájemní smlouvy. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaná pracuje u [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], s čistým měsíčním příjmem 12 890 Kč, dále jsou její příjmy tvořeny příspěvky v celkové výši 7 210 Kč. Dále na základě zákaznické karty žalobkyně zjistila, že výdaje žalované jsou 8 420 Kč (bydlení, energie), dále 6 000 Kč (doprava, jídlo, osobní náklady), a nemá žádné měsíční splátky stávajících půjček (prokázáno: zákaznickou kartou - žádostí o úvěr ze dne 18. 11. 2018). Na základě formuláře právního předchůdce žalobkyně soud také zjistil, že žalovaná má dvě vyživovací osoby (prokázáno: obsahem zákaznické karty - žádostí o úvěr ze dne 18. 11. 2018). 7. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí úvěru žalobkyní v hotovosti žalované i skutečnost, že žalovaná uhradila částku ve výši 10 492 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně přistoupila velmi laxně ke zjišťování poměrů žalované, když se spokojila s pouhým prokázáním základního příjmu žalované navíc za situace, kdy část příjmů je tvořena příspěvky, které nebyl blíže specifikovány, jakékoli další skutečnosti, které by mohly zpochybnit závěr o poskytnutí úvěru, zcela pominula, nebo se o jejich pravdivost a reálnost nezajímala a spokojila se jen s tvrzeními dlužníka. Provedené vyhodnocení bylo ryze formální, postrádalo logický závěr, a to i na základě žalobkyni známých skutečností, nehledě na to, o co se v rámci hodnocení úvěruschopnosti vůbec nezajímala (další poskytnuté zápůjčky, případně exekuční řízení). Při příjmu cca 13 000 Kč (počítáno bez státní příspěvků), a nezjištěných dalších půjčkách či exekučních řízeních, kdy sama žalovaná při jednání potvrdila, že exekuční řízení na její osobu jsou vedena již řadu let, a navíc za situace, kdy nebyl předložen ani výpis z účtu, by měly být vyvolány vážné pochybnosti o možnosti poskytnutí zápůjčky. Z předložených dokladů není vůbec zřejmé, jak žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná má volné prostředky ve výši 5 860 Kč, ze kterých by mohla hradit tento úvěr. Bez bližšího zkoumání příjmů za relevantně delší časové období tak nelze vzít jako hotový údaj, že žalovaná dosahuje stabilního příjmu v uvedené výši. Dalším varovným údajem, který nemůže profesionál v poskytování spotřebitelských úvěrů přejít bez povšimnutí, je, že nebyl předložen ani výpis z účtu, ze kterého by bylo možné zjistit, zda žalovaná má či nemá úspory, případně zda veškeré své příjmy ihned použije pro svou spotřebu. Je s podivem, že se právní předchůdce žalobkyně spokojil s pouhým tvrzením žalované, že nesplácí jiné závazky a minimálně si nevyžádal výpis z centrální evidence exekucí či jiných databází (např. Solus či NRKI). Podle ustálené soudní praxe, k níž se na jiných místech tohoto odůvodnění soud konkrétně přihlašuje, se nemůže poskytovatel úvěru zbavit své povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele tím, že se spokojí s jeho tvrzeními; tato tvrzení musí být hodnověrně doložena a posouzena, přičemž skutečnosti uváděné žadatelem mají být pro poskytovatele úvěru jen jedním ze zdrojů informací. Poskytovatel úvěru musí sám proaktivně zjišťovat všechny údaje potřebné pro posouzení úvěruschopnosti žadatele: nespolupracuje-li žadatel dostatečně, nebo není-li možno potřebné informace v dostatečném rozsahu zjistit či ověřit, je jediným možným důsledkem neposkytnutí úvěru, vystačit jen s údaji poskytnutými samotnou žalovanou v takové situaci nelze (opakovaně viz rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 8. Právní předchůdce žalobkyně se spokojil se sdělením žalované o příjmu, a nepostupovala tak s řádnou péčí, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. 9. Soud má za to, že i v poměrech zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který nabyl účinnosti 1. 12. 2016, a kterému je třeba vztah účastníků podřídit (smlouva byla uzavřena 13. 4. 2018), se má soud z úřední povinnosti zabývat, aniž by bylo třeba námitky dlužníka, obdobně jako za účinnosti předch