18 C 142/2023-23 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 29 275 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 25. 8. 2021, ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 19. 4. 2022, která byla pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit částku 30 595 Kč spolu s příslušenstvím do 19. 5. 2022. Jistina byla žalovanému poskytnuta na účet, ze kterého odeslal před uzavřením smlouvy tzv. verifikační platbu. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 byla pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru postoupena z původního věřitele na žalobkyni. Žalobkyně žalobou konkrétně požadovala nesplacenou jistinu ve výši 25 000 Kč, nesplacený úrok ve výši 5 595 Kč, paušální náklady upomínání ve výši 100 Kč (úrok a paušální náklady v žalobě uplatněny souhrnně jako kapitalizovaný úrok ve výši 5 695 Kč), nesplacenou smluvní pokutu ve výši 4 275 Kč (0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení ode dne následujícího po splatnosti půjčky, tj. 20. 5. 2022 do 7. 11. 2022), náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 39 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 376,20 Kč z dlužné jistiny (za období od 21. 5. 2022 do 8. 11. 2022) a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 10. 11. 2022 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě, ačkoliv mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, přičemž žalobkyně se z účasti na něm omluvila. Žalovaný se bez včasné a důvodné omluvy k jednání nedostavil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřeli dne 25. 8. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy stejného čísla ze dne 19. 4. 2022. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit částku 30 595 Kč do 19. 5. 2022 (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] obchodními podmínkami původního věřitele). Jistina úvěru byla žalovanému poskytnuta na účet, ze kterého odeslal před uzavřením smlouvy tzv. verifikační platbu (prokázáno výpisy z účtu). Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to ani částečně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 a navazující dílčí smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru postoupena z původního věřitele na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 včetně příloh, společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 22. 11. 2022 včetně příloh a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 22. 11. 2022 včetně podacího archu). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby vyzván předžalobní upomínkou (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 9. 3. 2023 včetně podacího archu). 5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Původní věřitel uzavřel smlouvu v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“). 7. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z.s.ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o.z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy. Bylo na žalobkyni, aby splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den 18. 7. 2023 omluvila a nemohla tak být o této skutečnosti ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 poučena. 10. Žalobkyně ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného písemně na výzvu soudu uvedla, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje a vzala žalobu částečně zpět co do částky ve výši 5 695 Kč představující kapitalizovaný úrok a do částky 4 275 Kč, která představuje smluvní pokutu. V tomto rozsahu tak soud řízení dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. částečně zastavil (výrok I. rozsudku). 11. Po zpětvzetí žaloby žalobkyně požadovala jen bezdůvodné obohacení spočívající v dlužné jistině se zákonným úrokem z prodlení včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalovaný dosud na smlouvu neuhradil ničeho a dluží tak žalobkyni na jistině částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který byl žalobkyni přiznán od 10. 11. 2022 do zaplacení. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., tj. podle míry úspěchu účastníků v řízení. V posuzované věci byla žalobkyni přiznána částka 25 000 Kč a byla tak v tomto rozsahu úspěšná. Naproti tomu žalovaný byl úspěšný co do částky 4 275 Kč, která představuje částku, ohledně které vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ze svého rozhodnutí. Z uvedeného vyplývá, že rozdíl v úspěchu účastníků činí 70,79 % ve prospěch žalobkyně. 13. Účelně vynaložené náklady žalobkyně představuje: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 172 Kč; advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), přičemž mimosmluvní odměna za tyto tři úkony právní služby činí do podání návrhu 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 a.t.); paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.) a náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. činí 252 Kč, tj. celkem náklady žalobkyně činí 2 624 Kč, z nichž má žalobkyně právo na náhradu v rozsahu 30,79 %, tedy v částce 808 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 14b a.t. bylo postupováno, neboť žalobkyně podala návrh ustáleném vzoru opakovaně podávaným ve skutkově i právně obdobných věcech týkajících se smluv o úvěru u zdejšího soudu, s peněžitým předmětem plnění nepřevyšujícím částku 50 000 Kč.