18 C 239/2023-20 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 42 743,20 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), a žalovaná uzavřely dne 23. 12. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále též„ smlouva), na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr dle specifických podmínek upravených v příloze smlouvy, a to měsíčními splátkami specifikovanými v téže článku smlouvy vždy ke dni jejich splatnosti. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr dle sjednaných specifických podmínek upravených v Příloze smlouvy – Specifické čerpání. Žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, čímž se dostala do prodlení se splácením revolvingového úvěru. Od data prodlení jsou tak žalované účtovány poplatky dle sazebníku a úvěr je úročen úrokovou sazbou ve výši 22,68 % ročně. Jelikož žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, využil předchůdce žalobkyně svého práva a ke dni 31. 7. 2021 prohlásil úvěr za splatný v plné výši. K pohledávce ve výši 42 743,2 Kč žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok v částce 3 183,28 Kč, úrok ve výši 22,68 % ročně z částky 42 743,2 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 42 743,2 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení. K úhradě dlužné částky byl žalovaný bezvýsledně vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán níže uvedený skutkový stav. 5. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), a žalovaná uzavřeli na základě žádosti žalovaného ze dne 23. 12. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru (číslo úvěrového účtu [číslo]), na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v měsíčních splátkách splatných vždy do 17. dne v měsíci ve výši min. 5 % z dlužné částky (bez čerpání podle specifických podmínek a splácení) k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč (čl. III smlouvy). Úrok byl sjednán v sazbě 22,68 % ročně (prokázáno žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 23. 12. 2020, rámcovou smlouvou o poskytování bankovních služeb ze dne 23. 12. 2020, oznámením o otevření revolvingového úvěru ze dne 28. 12. 2020, produktovými podmínkami pro revolvingové úvěry, sazebníkem pro úvěry, všeobecnými obchodními podmínkami). Na revolvingový úvěr načerpala žalovaná celkem částku 16 794,00 Kč, jak vyplývá z přípisu číslo úvěru [číslo] ke jménu žalobkyně. Dlužná částka k 29. 6. 2021 činila 45 926,48 Kč, z toho 3 183,28 Kč představoval úrok, 768,80 Kč pojištění, 700 Kč poplatky a 656,50 Kč pokuta (prokázáno výpisem z úvěrového účtu [číslo] žalobkyně). Předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru a zároveň žalovanou vyzvala k uhrazení dluhu ve výši 45 927 Kč s tím, že k 31. 7. 2021 se stává úvěr splatným v celém rozsahu (prokázáno odstoupením od smlouvy ze dne 30. 6. 2021). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 8. 2021 došlo k postoupení pohledávky z předmětné smlouvy o úvěru z [právnická osoba] na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, potvrzení o připsání úplaty a účinnosti postoupení ze dne 25. 8. 2021). Postoupení pohledávky bylo žalované dopisem oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne 3. 9. 2021 včetně dokladu o odeslání – podacího archu České pošty, a.s). Žalovaná byla k uhrazení dlužné částky vyzvána upomínkou (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 6. 9. 2021 včetně dokladu o odeslání – podacího archu České pošty, a.s., přípisem o soupisu upomínek formou emailu, sms od 18. 3. 2021 do 4. 5. 2021). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků, resp. právního předchůdce žalobkyně a žalované, jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně jakožto právní nástupkyně na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění je zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobkyně dostál své zákonné povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. 11. K prověřování úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že jeho právní předchůdkyně zjistila, že v době sjednání smlouvy žila žalovaná v nájemním bytě, byla svobodná, měla dvě vyživované děti, byla zaměstnána jako dělnice u [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] s čistým měsíčním příjmem ve výši 20 000. Žalovaná uvedla, že celkové náklady domácnosti činí 2 500 Kč a finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů apod.) činí 0 Kč. Předchůdce žalobkyně dále učinil dotaz do bankovních i nebankovních registrů, kde žalovaná nebyla vedena jako osoba se závazky po splatnosti. Vzhledem k výši úvěru (resp. úvěrového rámce revolvingového úvěru ve výši 40 000 Kč) a výši sjednaných splátek (5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč) považuje soud prověření úvěruschopnosti žalované ze strany předchůdce žalobkyně za dostatečné. 12. Soud tak má na základě provedeného dokazování a po zhodnocení důkazů ve smyslu ust. § 132 o.s.ř. za prokázané, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na základě které předchůdce žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr ve sjednané výši za stanovených podmínek, žalovaná úvěr čerpala, aniž by však současně plnila podmínky smlouvy a splácela, jak se zavázala ve smlouvě. Proto předchůdkyně žalobkyně učinila v souladu se smluvními podmínkami splatným celý zbytek úvěru včetně příslušenství, od smlouvy odstoupila a žalovaná byla o zesplatnění informována. Žalovaná přesto na zažalovanou pohledávku ničeho neuhradila. 13. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, jejíž podmínky řádně neplnila. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaná na žalobou uplatňovanou pohledávku něčeho uhradila. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup. 14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a ná