18 C 275/2023-30 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 16 243,37 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel pomocí prostředků komunikace na dálku dne 21. 7. 2021 s žalovanou smlouvu o úvěru č. [číslo], na základě které poskytl žalované na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 12 676,29 Kč a smluvní úrok za dobu trvání úvěru ve výši 1 302,29 Kč. Úvěr se žalovaná zavázala splatit formou 12 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 831,55 Kč. Splatnost poslední splátky a tedy i celková splatnost úvěru připadala na den 20. 7. 2022. Žalovaná nesplatila úvěr řádně a včas, když uhradila celkem pouze částku 16 000 Kč, která byla v souladu se smlouvou alokována nejprve na úhradu nákladů na poplatek za poskytnutí úvěru, dále na úhradu smluvního úroku, na úhradu jistiny úvěru, na úhradu účelně vynaložených nákladů, na úhradu smluvní pokuty a na úhradu úroku z prodlení. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2023 byla pohledávka za žalovanou s účinností ke dni 17. 3. 2023 postoupena z původního věřitele na žalobce. Žalovaná doposud dluží na jistině částku 11 951,07 Kč, na nesplaceném poplatku za poskytnutí úvěru 7 383,61 Kč, na smluvních úrocích za poskytnutí úvěru 1 228,57 Kč (roční úrok ve sjednané sazbě z nesplacené jistiny pohledávky za dobu od poskytnutí úvěru, tj. od 23. 7. 2021 do 31. 5. 2022), na smluvní pokutě 4 292,30 Kč (dle čl. VII. smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z částky nedoplatku jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru za období od 21. 7. 2022 do 28. 2. 2023), na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 840,37 Kč (počítán z dlužné jistiny úvěru v sazbě dle platných právních předpisů od 21. 7. 2022, tj. od prvního dne prodlení se splacením úvěru, do 28. 2. 2023, snížený o úhrady žalovaného). Nedoplatek poplatku za poskytnutí úvěru a smluvní úroky žalobce žalobou souhrnně požadoval jako kapitalizovaný úrok ve výši 8 612,18 Kč. Dále žalobce požadoval běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 18. 3. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, ačkoliv jí byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobce omluvil. Žalovaná se bez včasné a důvodné omluvy k jednání nedostavila. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“). 4. Soud provedl důkazy listinami, které žalobce předložil k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaná a právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], sjednali dne 21. 7. 2021 pomocí prostředků komunikace na dálku dohodu označenou jako smlouva o úvěru č. [číslo]. Na základě této smlouvy byla žalované na její bankovní účet dne 22. 7. 2021 zaslána částka ve výši 20 000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 12 676,29 Kč a úroková sazba byla sjednána ve výši 12 % ročně. Celková splatná částka činila 33 978,58 Kč a žalovaná se jí zavázala vrátit formou 12 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 832 Kč, přičemž celková splatnost úvěru připadala na den 20. 7. 2022 (prokázáno smlouvou o úvěru, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzením o platbě z účtu předchůdce žalobce, splátkovým kalendářem). Žalovaná nesplatila úvěr řádně a včas, uhradila na něj celkem částku 16 000 Kč. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2023 byla pohledávka ze smlouvy o úvěru s účinností ke dni 17. 3. 2023 postoupena z původního věřitele na žalobce, což bylo žalované sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 3. 2023 (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2022, dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2023 včetně výpisu ze seznamu postupovaných pohledávek, potvrzením o provedení transakce – úhrady za portfolio pohledávek ke dni 17. 3. 2023 vyhotoveným dne 20. 3. 2023, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 3. 2023 včetně podacího archu). Žalovaná byla k zaplacení zbývající dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 28. 6. 2023 včetně podacího archu). 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. 12. Následkem neadekvátního posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Soud v tomto směru odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance, v němž SDEU vyslovil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud tak splnění povinnosti právního předchůdce žalobce posoudit úvěruschopnost žalované řádným způsobem zkoumal z úřední povinnosti. 13. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce uvedl, že schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr byla před uzavřením smlouvy ověřována právním předchůdcem ža