18 C 35/2023-26 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 32 722 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka], byl žalovaný uznán vinným ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník („ TZ“), v jednočinném souběhu s trestným činem výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) TZ, kterého se žalovaný dopustil tím, že dne [datum] v obchodním centru v [obec] po předchozí slovní rozepři a obraně vůči útoku žalobce se dopustil nepřiměřené obrany, kdy na žalobce, který již neútočil a seděl na zemi bezdůvodně zaútočil minimálně dvěma kopy směřujícími do horní poloviny těla, čímž žalobci způsobil zlomeninu kloubní jamky pravé lopatky a kožní oděrku v pravé spánkové krajině, tedy zranění, které ho po dobu minimálně 3 týdnů podstatně omezovalo v obvyklém způsobu života bolestivostí a nutností dodržovat klidový režim. Předmětný trestní příkaz nabyl právní moci dne 18. 12. 2022. Žalobce se domáhá náhrady nemajetkové újmy, která žalobci vznikla jednáním žalovaného popsaném v uvedeném trestním příkazu, přičemž k jejímu vzniku došlo v důsledku úmyslného jednání žalovaného, které je plně přičitatelné žalovanému. Požaduje bolestné, ohledně něhož odkázal na znalecký posudek ze dne 13. 1. 2022 z oboru zdravotnictví vypracovaný MUDr. [jméno] [příjmení], v němž znalkyně stanovila v souladu s Metodikou nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví bodové ohodnocení za bolest a ztížení společenského uplatnění na 92 bodů. Hodnota bodu se odvozuje od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství předchozího kalendářního roku, v němž vznikl nárok. V roce 2020 činila hrubá měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství 35 568,75 Kč, hodnota 1 bodu je tedy 355,68 Kč. Při 92 bodech tak bolestně činí 32 722 Kč. Žalovaný byl k uhrazení žalované částky bezvýsledně vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“) a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřil, jeho souhlas se tak předpokládá (§ 101 odst. 4. o.s.ř.). 4. Z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že žalovaný uznán vinným, že dne [datum] v době kolem 18:30 hodin v prodejně [jméno] v OC [název] na adrese [adresa], po předchozí slovní rozepři a obraně vůči útoku žalobce [jméno] [příjmení], se dopustil nepřiměřené obrany, kdy na poškozeného žalobce, který již neútočil a seděl na zemi, bezdůvodně zaútočil minimálně dvěma kopy směřujícími do horní poloviny těla, čímž mu způsobil zlomeninu kloubní jamky pravé lopatky (v oblasti pravého ramenního kloubu) a kožní oděrku v pravé spánkové krajině, tedy zranění, které ho po dobu minimálně 3 týdnů podstatně omezovalo v obvyklém způsobu života bolestivostí a nutností dodržovat klidový režim, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze dne 27. 1. 2015, sp. zn. [spisová značka], odsouzen za přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1 TZ, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců, se zařazením do věznice s dozorem, který vykonal dne 22. 9. 2015, čímž spáchal přečin ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 TZ v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví dle § 358 odst. 1, 2 písm. a) TZ. Žalovaný v pozici poškozeného byl podle § 229 odst. 1 tr. Řádu odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 17. 12. 2022 5. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 13. 1. 2022 včetně doplňku ze dne 20. 4. 2022 bylo zjištěno, že byl vypracován znalkyní MUDr. [jméno] [příjmení] z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství. Jedním z úkolů znalkyně bylo provést bodové ohodnocení dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Znalkyně určila bodové hodnocení dle této metodiky na celkem 92 bodů, z toho 90 bodů připadá na položku S4212 – zlomenina glenoidu a 2 body na položku S000 – povrchní poranění hlavy. Zlomenina žalobce se zhojila do třech týdnů, po tuto dobu trvalo omezení funkce pravé horní končetiny (u praváka významější). Zlomenina byla provázena bolestí při pohybu v pravém ramenu. Ke zhojení kožní oděrky došlo do doby nejvýše dvou dnů, kdy trvala bolestivost. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 12. 2022 včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k náhradě újmy, která mu byla způsobena jednáním žalovaného, v částce ve výši 120 000 Kč sestávající z bolestného a ztížení společenského uplatnění, náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalobce a dále náhrady za duševní útrapy, které byly žalobci způsobeny. Žalovanému byla stanovena lhůta k úhradě v trvání 7 dnů od odeslání této výzvy. Žalovaný výzvu převzal dne 29. 12. 2022. 7. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 8. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. 9. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. 10. Podle Metodiky Nejvyššího soudu České republiky k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o.z. se hodnota bodu odvozuje od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok/vznikla bolest. 11. Podle § 135 o.s.ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. 12. Předpoklady pro vznik odpovědnosti žalovaného za nemajetkovou újmu na zdraví žalovaného jsou jeho zaviněné protiprávní jednání, vznik újmy a příčinná souvislost mezi jednáním a újmou. 13. V daném případě soud ve smyslu § 135 o.s.ř. považoval uvedené předpoklady vzniku odpovědnosti žalobce za splněné, když Obvodní soud pro Prahu 4 pravomocným trestním příkazem rozhodl o vině žalovaného, stejně tak o tom, že žalobcova nemajetková újma byla způsobena v příčinné souvislosti se skutkem v podobě úmyslného jednání žalovaného, které je popsáno v předmětném trestním příkazu a kterým byla naplněna skutková podstata přečinu ublížení na zdraví. Ústavní soud ve svém rozhodnutí I. ÚS 1424/09 uvádí:„ Z citovaného ustanovení se - pokud jde o trestné činy - dle ustálené judikatury (např. R 22/1979) podává, že soud rozhodující v civilním řízení soudním je vázán pravomocným rozsudkem trestního soudu. Vázanost se však týká pouze rozsudků odsuzujících, a v rámci nich toliko toho, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Jinými rozhodnutími či výroky civilní soud vázán není, což platí kupř. pro zprošťující rozsudky; ani je však civilní soud v zájmu přesvědčivosti rozhodnutí nemůže zcela pominout. Soud je vázán pouze výrokem, a nikoli odůvodněním odsuzujícího trestního rozsudku. Z výroku o vině je pak nutno vycházet jako z celku a brát v úvahu jeho právní i skutkovou část s tím, že řeší naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu konkrétním jednáním pachatele. Rozsah vázanosti civilního soudu rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, je tedy dán tím, do jaké míry jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň okolnostmi významnými pro rozhodnutí soudu v civilním řízení, kupř. pro rozhodnutí o náhradě škody. Výrokem odsuzujícího trestního rozsudku tedy může být pro civilní řízení závazně určena především otázka zaviněného protiprávního jednání určitého pachatele, ale - za předpokladu, že způsobení škody je znakem skutkové podstaty trestného činu - též otázky vzniku škody a příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a škodou.“ 14. Ohledně výše nemajetkové újmy pak soud vyšel ze znaleckého posud