19 C 148/2023 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 59 688, 89 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že účastnice řízení jsou podílovými spoluvlastnicemi stavební parcely p.č. st. 298, jejíž součástí je budova [adresa], a pozemkové parcely p. [číslo] obě katastrální území Červené Pečky. Žalobkyni přísluší spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/3 a žalované spoluvlastnický podíl ve výši po id. 2/3. Žalobkyně spoluvlastnický podíl na společných nemovitých věcech nabyla dne [datum]. Společné nemovité věci užívá výlučně žalovaná a žalobkyně k nim nemá přístup. Obvyklá výše nájemného za užívání srovnatelných nemovitých věcí dosahuje 17 000 Kč měsíčně. Je proto žalovaná povinna vydat bezdůvodné obohacení, které nabyla užíváním společných nemovitých věcí nad rozsah, jaký odpovídá jejímu spoluvlastnickému podílu, ve výši 5 666, 67 Kč měsíčně. Za období od [datum] do [datum] proto žalobkyni přísluší za žalovanou pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 59 688, 89 Kč. Jejím příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaná ji nesplnila ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum] 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě popřela, že by žalobkyni bránila ve vstupu do společných nemovitých věcí. Uvedla, že na ni žalobkyně vyvíjí nátlak, pod kterým jí už žalovaná zaplatila 11 337 Kč, ačkoli jí nic nedlužila. Žalovaná vynaložila na společné nemovité náklad na pojistné za pojištění majetku a daň z nemovitostí, ale žalobkyně se na těchto nákladech nijak nepodílí. Koupí spoluvlastnického podílu žalobkyně sleduje pouze spekulativní účely. [příjmení] společných nemovitých věcí neodpovídá ani výše požadavku na vydání bezdůvodného obohacení, jehož výše vychází z nájemného v částce 17 000 Kč měsíčně. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Červené Pečky, list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že účastnice řízení jsou podílovými spoluvlastnicemi stavební parcely p.č. st. st. 298, jejíž součástí je budova [adresa], a pozemkové parcely p. [číslo] obě katastrální území Červené Pečky. Žalobkyni přísluší spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/3 a žalované ve výši id. 2/3. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na společných nemovitých věcech dne [datum]. 4. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uzavření dohody o způsobu užívání společných nemovitých věcí a k jejich zpřístupnění za účelem podání znaleckého posudku. Pokud žalovaná bude chtít společné nemovité věci nadále užívat sama, vyzvala ji žalobkyně k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 5 667 Kč měsíčně jako náhrady za jejich užívání, s tím, že jinak tuto pohledávku žalobkyně uplatní u soudu. Tento dopis žalobkyně doručila žalované dne [datum], jak vyplývá z doručenky. 5. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyrozuměla žalovanou, že nechce setrvat v podílovém spoluvlastnictví účastnic řízení, a navrhla jeho vypořádání převodem spoluvlastnického podílu žalované žalobkyni za náhradu ve výši 500 000 Kč. 6. Účastnice řízení jsou tedy podílovými spoluvlastnicemi stavební parcely p.č. st. stavební parcely p.č. st. st. 298, jejíž součástí je budova [adresa], a pozemkové parcely p. [číslo] obě katastrální území Červené Pečky. Žalobkyni přísluší spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/3 a žalované ve výši id. 2/3. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na společných nemovitých věcech dne [datum]. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovanou k uzavření dohody o způsobu užívání společných nemovitých věcí a jejich zpřístupnění za účelem podání znaleckého posudku. Pro případ, že by žalovaná chtěla společné nemovité věci nadále užívat sama, ji vyzvala žalobkyně k placení 5 667 Kč měsíčně jako náhrady za jejich užívání. Dopisem ze dne [datum] pak žalobkyně nabídla žalované uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastnic řízení. 7. Z listiny označené za„ nejdražší byty k pronájmu, [obec] a okolí“, z ústřižků poštovních poukazů o platbě pojistného a daně z nemovitých věcí, z dopisu žalobkyně [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ani ze souboru fotografií, kterých se dovolala žalovaná, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. 8. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem jednatelky žalobkyně a svědka [jméno] [příjmení] a návrh žalované na provedení důkazu obrazovým záznamem společných nemovitých věcí, protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci. 9. Podle § 1115 odst. 1 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. 10. Podle § 1117 o.z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. 11. Podle § 1122 odst. 1 o.z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. 12. Právo každého ze spoluvlastníků věc užívat je omezeno stejným právem ostatních užívat věc podle velikosti podílu. Podle konstantní judikatury mohou spoluvlastníci (dohodou nebo většinovým rozhodnutím) nebo soud o hospodaření se společnou věcí rozhodnout tak, že některého ze spoluvlastníků z fyzického užívání věci zcela nebo zčásti vyloučí; v takovém případě logicky užívá některý ze spoluvlastníků věc nad rámec jeho podílu. Jde však o omezení práva dovolené zákonem, za které z užívání zcela či z části vyloučenému spoluvlastníkovi náleží (nedohodl-li se s ostatními spoluvlastníky jinak) náhrada ve výši odpovídající rozsahu jeho újmy. Spoluvlastník užívající věc nad rámec svého podílu v tomto případě neužívá věc bez právního důvodu, a proto jejím užíváním nemůže získat bezdůvodné obohacení. Právo spoluvlastníka na náhradu za to, že neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, je dáno zákonem a vyplývá z práva spoluvlastníka podílet se na užívání společné věci v míře odpovídající jeho podílu. Rozsah tohoto užívacího práva ke společné věci (stejně jako výše spoluvlastnického podílu) nemůže být proti vůli spoluvlastníka rozhodnutím spoluvlastníků modifikován. Neumožňují-li existující poměry nebo rozhodnutí, popřípadě dohoda spoluvlastníků některému spoluvlastníku plnou realizaci tohoto práva, náleží mu za to (jestliže se ovšem strany nedohodly jinak) odpovídající náhrada (tak již v poměru k právní úpravě účinné před [datum] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 31 Cdo 503/2011, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). 13. Z toho vyplývá základní východisko, že pokud dojde k omezení či k vyloučení z užívání společné věci některého ze spoluvlastníků, vzniká tomuto spoluvlastníkovi nárok za omezení jeho spoluvlastnického práva vůči tomu spoluvlastníkovi, který společnou věc užívá nad rámec svého vlastního spoluvlastnického podílu. V případě, že došlo k omezení spoluvlastnického práva právem aprobovaným způsobem (dohodou, rozhodnutím většiny či rozhodnutím soudu), vzniká spoluvlastníku vyloučenému z užívání nárok za omezení v užívání v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. Naopak v případě, že došlo k omezení spoluvlastnického práva svévolným jednáním některého ze spoluvlastníků, vzniká spoluvlastníku vyloučenému z užívání nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Z uvedeného rozhodnutí plyne ovšem i opačný závěr, že pokud spoluvlastník neužívá společnou věc v rozsahu svého spoluvlastnického podílu, aniž by mu v tom kterýkoliv ze spoluvlastníků bránil, nebo pokud spoluvlastník se svým omezením vysloví souhlas a zároveň souhlasí s užíváním společné věci jiným spoluvlastníkem bez náhrady, nárok na náhradu za neužívání mu nevzniká (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3983/2015, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C [číslo]). 14. Tyto závěry se prosadí i v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014. Spoluvlastník se tedy může s úspěchem domáhat, aby mu druhý spoluvlastník poskytl náhradu za omezení v užívání společné věci v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu, jen jestliže skutkově tvrdí, že jej druhý spoluvlastník z užívání společné věci vyloučil, tj. že mu v jejím užívání (v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu) brání, a takové skutkové tvrzení prokáže. 15. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že ke společným nemovitým věcem nemá přístup, avšak i z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně žádala zpřístupnění společných nemovitých věcí jen za účelem podání znaleckého posudku, nikoli jejich užívání. Z uvedené výzvy ani ze žalobkyních důvodů se nepodává, že by žalobkyně společné nemovité věci chtěla sama užívat. Nabídla žalované pouze uzavření dohody o způsobu jejich užívání, popřípadě placení náhrady za to, že je žalovaná užívá nad rozsah svého spoluvlastnického podílu, a poté uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastnic řízení. 16. Tato skutková zjištění vylučují skutkový závěr, že snad žalovaná brání žalobkyni v užívání