20 C 180/2022-18 — Okresní soud v Kolíně

1. Osvojitel se domáhá osvojení zletilého osvojence. Tvrdí, že žil s jeho matkou ve společné domácnosti od čtyř let věku osvojence, než se v roce 2014 rozvedli. Je mezi nimi vztah jako mezi otcem a synem, osvojenec oslovuje osvojitele„ táto“. Biologický otec ani nikdo z jeho rodiny se s osvojencem nikdy nestýkal. 2. Osvojenec se k návrhu připojil. 3. S osvojením vyslovili souhlas rodiče osvojence i manželka osvojitele. 4. Z rodného listu osvojence soud zjistil, že je synem [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno účastnice]. Ta se dne [datum] provdala za osvojitele; jejich manželství bylo rozvedeno dne [datum] (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 4. 11. 2014, č.j. [číslo jednací]). Osvojitel uzavřel dne [datum] manželství s [jméno] [příjmení], nyní [celé jméno účastnice] (prokázáno oddacím listem). Osvojitel má dva syny – [jméno], narozeného [datum], a [jméno], narozeného [datum] (prokázáno výpisem z centrální evidence obyvatel). Osvojenec je svobodný a bezdětný, přijal příjmení osvojitele (prokázáno výpisem z centrální evidence obyvatel a rozhodnutím [stát. instituce] ze dne 18. 5. 2000, [číslo jednací]). S biologickým otcem se osvojenec nikdy nestýkal a ani nyní nejsou v kontaktu (prokázáno výpovědí osvojencova otce). V dětství o něj jako o vlastního syna pečoval osvojitel, s nímž ho pojí blízký vztah podobný vztahu rodiče a dítěte. Žili spolu všichni jako úplná rodina. I poté, co se osvojitel rozvedl s matkou osvojence, jejich pouto vytrvalo (prokázáno výpovědí osvojencovy matky). Soud vzal za své skutkové zjištění shodné tvrzení účastníků, že osvojenec má dobré vztahy s dětmi osvojitele. Všichni je považují za sourozence. 5. Návrh na osvojení zletilého osvojence je důvodný. 6. Zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy (§ 846 o.z.). Zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti (§ 847 odst. 1 písm. c) o.z.). Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů (§ 847 odst. 2 o.z.) O osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen (§ 796 odst. 2 o.z.). 7. V projednávané věci jde o obdobu osvojení nezletilého, neboť osvojitel pečoval o osvojence jako o vlastního již v době jeho nezletilosti. Mezi osvojitelem a osvojencem se tak vytvořilo citové pouto obdobné jako mezi rodiči a dětmi (§ 847 odst. 3 a § 795 o.z.). V řízení nevyšla najevo žádná okolnost, pro niž by osvojení mohlo odporovat dobrým mravům, ani žádný odůvodněný zájem rodičů osvojence, jenž by osvojení překážel. Není zde rovněž žádný zájem synů osvojitele, s nímž by osvojení mohlo být v zásadním rozporu (§ 847 odst. 3, § 801 o.z.). Mezi osvojitelem a osvojencem je přiměřený věkový rozdíl (§ 803 o.z). Osvojenec se k návrhu na osvojení připojil (§ 796 odst. 2 o.z.). Z těchto důvodů soud návrhu vyhověl. Toto rozhodnutí se odpovídajícím způsobem promítne v zápisu v knize narozených (§ 847 odst. 3 a § 797 o.z.). 8. Osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající. Osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení (§ 851 odst. 1 o.z.). 9. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť dle § 142 o.s.ř. v této věci nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu ve věci.