20 C 32/2023-26 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné ceny za elektřinu, kterou v režimu dodavatele poslední instance dodala žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], 2 596,00 Kč dne [datum], a 2 598,94 Kč dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena. 3. Z provedeného dokazování vzal soud za zjištěné, že žalobkyně v období od [datum] do [datum] dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese [obec a číslo] – ke dni [datum] provozovatel distribuční soustavy [právnická osoba] evidoval stav elektroměru ve vysokém tarifu 2 657 kWh a v nízkém tarifu 113 158 kWh, ke dni [datum] to bylo ve vysokém tarifu 2 702 kWh a nízkém tarifu 116 492 kWh (prokázáno sdělením [právnická osoba] ze dne [datum]). Tyto údaje se shodují s údaji v konečném vyúčtování [číslo] (prokázáno dokladem [číslo]). Za zmíněné období vyúčtovala žalobkyně žalovanému nedoplatek 20 770,94 Kč. Žalovanému bylo účtováno v distribuční sazbě D45d a jednotkové ceny odpovídají ceníkům dodavatele poslední instance za měsíce říjen, listopad a prosinec 2021 (prokázáno dokladem [číslo] ceníky). Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k plnění (prokázáno předžalobní výzvou a podacím archem). 4. Podle § 12b odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, jsou zákazník a provozovatel distribuční soustavy povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. 5. Žalobkyně coby dodavatel poslední instance dodala žalovanému elektřinu a má právo na zaplacení její ceny a ceny za distribuci. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) běžícího od splatnosti konečného vyúčtování, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 1. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Jedná se o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a, d/ a § 14b odst. 1 advokátního tarifu) po 300 Kč, dále na paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu po 100 Kč za každý z úkonů právní služby a 189 Kč jako náhradu za daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř.. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. 2. Lhůty k plnění odpovídají ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když z obsahu spisu nevyplývá důvod pro jejich prodloužení.