7 C 127/2022-115 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhal, aby soud určil, že hranice mezi pozemky žalobce parc.č. , hodnota, , parc.č. 69/1, parc.č. 69/2 a pozemky žalovaného parc.č. 8/1, parc.č. , hodnota, a parc.č. 67/1 to vše v k.ú. , adresa, se stanoví návazně na vytyčovací návrh zpracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, v podobě určené geometrickým plánem, který bude pro tento účel zpracován dle zaužívaného stavu poslední pokojné držby. V žalobních důvodech uvedl, že je vlastníkem stavební parcely p.č. st. 7, pozemkové parcely p.č. 69/1 a pozemkové parcely p.č. 69/2, všechny v k.ú. , adresa, , zatímco žalovaný je vlastníkem stavební parcely p.č. st. 8/1, pozemkové parcely p.č. 57/1 a pozemkové parcely p.č. , hodnota, , všechny v k.ú. , adresa, . Dle žalobce mezi výše uvedenými pozemky účastníků vede společná hranice, část této hranice není představována plotem, nýbrž okapem, resp. korytem vodního toku zaústěným do betonového potrubí. Odtud až k betonovému sloupku na měřičském náčrtu , tituly před jménem, , jméno FO, byl sousedy udržován dřevěný plot na kamenné podezdívce prarodiči žalobce. Namísto starého plotu p. Zahradníček František kolem r. 1940 zazdil kovové sloupky do téže podezdívky a natáhl drátěný plot. Uvedená podezdívka je v současné době zakrytá zeminou. Tato celá hranice je po více jak dvě staletí vlastníky dotčených pozemků a stejně tak jejich právních předchůdců zaužívaná a respektovaná jako pokojná držba (rodinou , jméno FO, a Zhradníčkových). Žalovaný výše uvedené pozemky koupil přibližně před šesti lety a vznesl vůči žalobci výtky týkající se umístění hranice mezi shora uvedenými sousedícími pozemky účastníků. Tato hranice je zřetelná, avšak na straně žalovaného existují pochybnosti o jejím přesném umístění. Mezi účastníky již proběhlo v období před podáním žaloby jednání na místě celé hranice, jako podklad k jednání o jednotlivých zeměměřičských bodech posloužil měřičský náčrt geodeta , tituly před jménem, , jméno FO, , k dohodě však nedošlo. Žalobce tedy za situace, kdy není možné mezi účastníky dosáhnout konkrétní dohody o vymezení hranice mezi pozemky účastníků, žádá soud, aby určil hranice mezi pozemky účastníků dle zaužívaného stavu poslední pokojné držby.V doplnění žaloby ze den , datum, právní zástupce žalobce upřesnil, že žalobce se žalobou domáhá určení sporné hranice mezi pozemky dle ust. § 1028 o.z., které neznatelné nebo pochybné hranice podle kritéria poslední pokojné držby nebo slušného uvážení soudem upravuje. Tento druh řízení je specificky, když podmínkou pro vyhovění žalobě podle § 1028 o.z. tedy je, že hranici opravdu nelze zjistit. Právní zástupce žalobce v žalobě dále právně rozebral i situaci, kdy se zjistí, že hranici lze objektivně určit, pak nebudou splněny podmínky pro její stanovení a soud žalobu zamítne. Žalobce poukázal na to, že tomuto řízení předcházelo řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , kde bylo rozhodnuto rozsudkem č.j. , spisová značka, ve znění rozsudku KS v Praze č.j. , spisová značka, . Ve věci soud rozhodoval za účasti stejných stran sporu o určení vlastnictví stavby a pozemků a byla posouzena i otázka vydržení vlastnického práva. V rámci řízení byl zpracován znalcem z oboru geodézie a kartografie , tituly před jménem, , jméno FO, znalecký posudek, ve kterém došel znalec ke zjištění, že „oplocené hranice u obou sporných stran nejsou na mnoha místech, nejen na sporných hranicích, v souladu hranicemi vlastnickými“. Na dalším místě v posudku uvedl, že „v důsledku toho, že nedošlo k souhlasu účastníků s vytýčenou hranicí souhlasným prohlášením, tak nebyl proveden geometrický plán na zpřesnění pozemků a stále platí současný stav mapy v nezměněné podobě“. Z obsahu znaleckého posudku tak vyplývá, že hranice mezi pozemky účastníků je pochybná, skutečný průběh hranice nelze zjistit, a proto žalobce žádá o její nové vymezení či stanovení dle § 1028 o.z. Žalobce popsal v původní žalobě, jakým způsobem by měl být stanoven lomový bod a hranice mezi pozemky. V souvislosti se zjišťováním pokojného stavu dle žalobce v jeho případě došlo k mimořádnému vydržení pozemků v souladu s ust. § 1089 a 1095 o.z. Poctivý úmysl žalobce spočívá v tom, že předmětnou movitou věc skutečně užívá, i když nemá k dané věci žádný nabývací titul, ve kterém by mohl prokázat své vlastnické právo. Naléhavý právní zájem žalobce je dán objektivně již existující ochranou práva vlastnického. Dle právního zástupce žalobce je petit možno konkrétně formulovat až po vypracování geometrického plánu, jež musí být ve výroku uveden, a na základě kterého dojde k určení vlastnického práva k pozemkům hranicí vytýčených dle geometrického plánu na základě určených hranice soudem. Žalobce tedy požadoval, aby soud určil, že je vlastníkem pozemků v k.ú. , adresa, ve stavu dle geometrického plánu vypracovaného znalcem geodetem soudem určeným a dále, aby soud určil, že žalovaný je vlastníkem pozemků v k.ú. , adresa, ve stavu dle geometrického plánu vypracovaného znalcem geodetem soudem určeným.2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ze dne , datum, požadoval zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Dle žalovaného není zcela jasné, čeho se žalobce domáhá, když žalobní podání původní je žalobou na určení hranice mezi pozemky, zatímco žalobní podání ze dne , datum, je dle petitu žalobou na určení vlastnického práva. Žalovaný poukázal na to, že dle ust. § 1028 o.z. je na místě postupovat v případě, že hranice mezi pozemky jsou neznatelné nebo pochybné, což v tomto případě tak není, když hranice mezi pozemky je zakreslena v katastrální mapě. Pokud se tedy žalobce domnívá, že je vlastníkem části pozemku ve vlastnictví žalovaného, je na místě podání žaloby o určení vlastnického práva. Žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve kterém je řešena identická situace, jako v tomto řízení, kdy nelze hovořit o tom, že by hranice mezi pozemky nebyla objektivně zjistitelná, ale pouze jde o to, že dle domněnky žalobce hranice vede jinudy, než je vyznačeno v katastrální mapě. Žalovaný dále zmínil rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Co se týče odkazu žalovaného na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém bylo již řešeno určení vlastnického práva k části pozemku parc.č. 8/1 v k.ú. , adresa, , tak žalovaný poukázal na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, a doplnil, že v tomto případě nejsou splněny ani podmínky mimořádného vydržení podle ust. § 1095 o.z., a to ani, pokud jde o předpoklad řádné držby ani, pokud jde o délku trvání držby.3. Ve vyjádření ze dne , datum, právní zástupce žalobce dotvrdil, že neuplatňuje nárok na určení vlastnictví ke konkrétnímu pozemku žalovaného ve stavu dle evidence katastru nemovitostí, ale domáhá se vzhledem k rozporu mezi hranicemi v KN a skutečným užíváním toho, aby bylo po určení hranic rozhodnuto o tom, komu z účastníků, která část pozemků náleží. Jinak než geometrickým plánem toto nelze realizovat ani v případě smíru.4. Při jednání soudu dne , datum, právní zástupce žalobce doplnil znění žalobního petitu z , datum, tak, že navrhl, aby soud určil hranice mezi pozemky žalobce st.p.č. , hodnota, , p.č. 69/2 a pozemky žalovaného st.p.č. 8/1 a p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, m od rohu budovy čp. 34 - od bodu 121-4 směrem k pozemku 67/1 a do bodu č. , hodnota, měřičského náčrtu, který zasahuje do pozemku parc.č. , hodnota, , kde od bodu 64 náčrtu tvoří hranici s pozemkem žalobce č. 69/2 v k.ú. , adresa, , nebo aby soud určil, že hranice mezi pozemky žalobce st.p.č. , hodnota, a p.č. 69/2 a pozemky žalovaného st.p.č. 8/1 a p.č. , hodnota, byla určena soudem ve stavu dle geometrického plánu, který budiž vypracován soudem ustanoveným znalcem. Soud změnu žalobního petitu provedenou žalobcem připustil.5. Z výpisu z Katastru nemovitostí pro obec a k.ú. , adresa, , listu vlastnictví č. , hodnota, soud zjistil, že žalobce je vlastníkem stavební parcely p.č. st. 7, pozemkové parcely p.č. 69/1 a pozemkové parcely p.č. 69/2, všechny v k.ú. , adresa, .6. Z výpisu z Katastru nemovitostí pro obec a k.ú. , adresa, , listu vlastnictví č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem stavební parcely p.č. st. 8/1, pozemkové parcely p.č. 57/1 a pozemkové parcely p.č. , hodnota, , všechny v k.ú. , adresa, .7. Ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, vypracovaného v rámci soudního řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, u zdejšího soudu bylo zjištěno, že hranice stavebních parcel p.č. st. 7 a p.č. st. 8/1, obě v k.ú. , adresa, , vytýčené v terénu oplocením neodpovídají původní mapě pozemkového katastru. Přesné však není ani zaměření hranic těchto pozemků v katastrální mapě a vyžadovalo by zpřesnění.8. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zamítl žalobu, ve které se žalobce (, Jméno zainteresované osoby 1/0, ) vůči žalova