11 C 125/2024-47 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou u soudu dne 30. 11. 2023 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 20 700 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, uzavřel s žalovaným dne 20. 4. 2023 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč na jeho účet č. , č. účtu, , přičemž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce spolu s jistinou poplatek ve výši 5 700 Kč, a to do 15. 5. 2023. Žalovaný však neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2023 přešla pohledávka ze společnosti , právnická osoba, na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 10. 2023. Žalobce se tedy v řízení domáhal úhrady dlužné částky ve výši 20 700 Kč sestávající z jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 5 700 Kč, dále úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 700 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení. Žalovaný byl o zaplacení upomínán, naposledy před podáním žaloby předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 17. 10. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:Právní předchůdce žalobce , právnická osoba, , IČ , IČO, a žalovaný uzavřeli dne 20. 4. 2023 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , kterou soud posoudil jak smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč na jeho účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal zaplatit za tento úvěr poplatek ve výši 5 700 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal poskytovateli úvěru zaplatit do 15. 5. 2023. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaný neuhradil ničeho. V návaznosti na rámcovou smlouvu ze dne 1. 1. 2023 pak došlo realizační smlouvou o postoupení pohledávek č. 3 ze dne 20. 9. 2023 k postoupení předmětné pohledávky ze společnosti , právnická osoba, na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 17. 10. 2023. Žalovaný byl výzvou z téhož dne vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli dne 20. 4. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného poplatku ve výši 5 700 Kč do 15. 5. 2023.10. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce (jeho právní zástupce) se z jednání nařízeného na 26. 9. 2024 omluvil a soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a prokázat shora uvedenou skutečnost.11. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.12. Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce, je tedy neplatná, protože předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.13. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 15 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru a žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci kromě dlužné částky 15 000 Kč i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., jdoucí od 23. 10. 2023 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II.).14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný ohledně částky 15 000 Kč s příslušenstvím, ohledně zbývající částky 5 700 Kč byla jeho žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Procesní úspěch žalobce činil 72 %, neúspěšný byl ve výši 28 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení v poměru 44 %. Žalobci vznikly náklady za právní zastoupení ve věci za 3 úkony právní služby po 300 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b) vyhl.č. 177/1996 Sb., 21 % DPH advokáta ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a 828 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 2 280 Kč, z toho 44 % představuje částku 1 003 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.15. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.