11 C 22/2024-74 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 10. 2023 se žalobce domáhal zaplacení částky 17 172,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Uvedl, že s žalovaným uzavřel dne 13. 1. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 12 300 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle smluvního ujednání, s odkazem na sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalobce poskytl úvěr prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 3 330 Kč a další poplatky za volitelné služby, a to za službu „Klidné spaní“ ve výši 110 Kč. Žalovanému byl úvěr vyplacen na jeho účet č. , č. účtu, , a to dne 13. 1. 2023 ve výši 12 300 Kč. Úvěr byl splatný ke dni 12. 2. 2023. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. V důsledku prodlení mu vznikla povinnost uhradit úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a poplatků, a dále smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny za dobu od 13. 2. 2023 do 14. 5. 2023 ve výši 1 432,34 Kč. Žalobce před podáním žaloby poslal žalovanému výzvu k úhradě prostřednictvím svého právního zástupce, a to podáním ze dne 11. 9. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 13. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr až do výše 12 300 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se dle smlouvy zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 3 330 Kč a další poplatky za volitelné služby, a to za službu „Klidné spaní“ ve výši 110 Kč měsíčně. Součástí úvěrové smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky platné od 1. 8. 2020 a sazebník platný od 1. 12. 2021. Žalovanému byl úvěr vyplacen na jeho účet, a to dne 13. 1. 2023 ve výši 12 300 Kč, což bylo soudem ověřeno i ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 3. 5. 2024. Úvěr byl splatný dne 12. 2. 2023. Dle evidence žalobce se žalovaný dostal do prodlení, když na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Žalovaný byl o úhradu dluhu upomínán, naposledy upomínkou právního zástupce žalobce ze dne 11. 9. 2023.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce s žalovaným uzavřeli dne 13. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 12 300 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného poplatku a poplatku za další sjednané služby do 12. 2. 2023. Žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho.11. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároků žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství je zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce byl soudem písemně vyzván, aby ve stanovené lhůtě doplnil důkazní prostředky ke svým tvrzením o provedeném posouzení úvěruschopnosti žalovaného.12. Podáním ze dne 31. 5. 2024 žalobce doplnil, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedl dle interní metodiky schválené Českou národní bankou a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobce při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistil u žalovaného informace ohledně celkového počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, dále ohledně pravidelných měsíčních výdajů uvedených spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čistých měsíčních příjmů uvedených spotřebitelem a ověřených čistých měsíčních příjmů. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 15 909 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobce doložil výpisem o posouzení úvěruschopnosti. K ověření výše příjmu využil žalobce služeb společnosti Kontomatik, která disponuje licencí pro přístup k osobním bankovním údajům. Poskytnutý výpis z účtu žalovaného žalobce předložil soudu. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v Centrální evidence exekucí, Insolvenčním rejstříku, Registru neplatných dokladů MVČR, Registre TelcoScore, Společnost pro informační databáze, a.s., Registru hledaných osob PČR, registru politicky aktivních osob a v katastrálním rejstříku ověřil platnost adresy žalovaného.13. Z předloženého výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaný uvedl celkový počet členů společně hospodařící domácnosti čtyři, z toho pouze dva mají příjem. Ohledně výše čistého příjmu sdělil částku 24 000 Kč, kdy ověřená výše zjištěná žalobcem byla 15 909 Kč. K výdajům žalovaný uvedl částku 13 000 Kč měsíčně. Žalobcem vypočítané výdaje činily částku 9 855 Kč, disponibilní příjem byl tedy 4 700 Kč. Na základě těchto údajů žalobce vyhodnotil posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako úspěšné.14. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 4. 12. 2021 do 30. 11. 2022 soud nezjistil stálý příjem žalovaného, pouze náhodné příjmové položky od různých fyzických či právnických osob. Dále bylo z výpisu zjištěno, že žalovaný měl další úvěry, např. od společnosti , právnická osoba, . Předložený výpis z účtu žalovaného vykazoval minusový konečný zůstatek.15. K prověření úvěruschopnosti žalovaného tedy bylo prokázáno, že žalobce zjišťoval výši jeho příjmů, údaje zaznamenával do dokumentu Výpis o posouzení úvěruschopnosti s tím, že zdroj zjištění ani neuvedl. Soud má za to, že žalobce dostatečně neověřil poměry žalovaného, když se spokojil s jeho tvrzením o příjmu a jeho ověření z bankovního účtu žalovaného, když tento účet vykazoval minusový zůstatek a žalobce další prověření poměrů žalovaného neprováděl. Žalobce rovněž vůbec neprověřoval výdaje žalovaného ani způsob splácení dalších úvěrů. Dle soudu tak nebylo postupováno v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy žalobce dostatečně neprověřil úvěruschopnost žalovaného v poměru k výši poskytnutého úvěru. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.16. Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalobce uzavřel s žalovaným, je tedy neplatná, protože žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odb