11 C 273/2023-49 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou u soudu dne 13. 7. 2023 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 23 320 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 21. 8. 2022 uzavřel právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, s žalovaným smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , platnou a účinnou ve znění smlouvy ze dne 23. 8. 2022, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Smlouvu žalovaný uzavřel prostřednictvím elektronických prostředků. Na základě uzavřené smlouvy tedy společnost Zaplo poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč na jeho účet, přičemž žalovaný se zavázal společnosti Zaplo vrátit částku 24 536 Kč spolu s příslušenstvím do 20. 9. 2022. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 a společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2023 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 15. 3. 2023. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 27 956 Kč a sestávala z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 4 536 Kč a nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 320 Kč. Žalovaný na uvedený dluh neuhradil po postoupení pohledávky ničeho. Žalobce kromě uvedeného požadoval náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 364,38 Kč a běžící zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 9. 3. 2023 do zaplacení.2. Na výzvu soudu k doplnění žaloby ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného reagoval žalobce podáním ze dne 15. 12. 2023, kdy vzal částečně žalobu zpět co do částky 7 956 Kč, která představuje kapitalizovaný úrok ve výši 4 636 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 320 Kč. Žalobce navrhl, aby v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno, ohledně zbývajícího nároku na žalobě trval.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Žalobce se k jednání řádně omluvil, žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.5. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:Právní předchůdce žalobce , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 21. 8. 2022 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , ve znění smlouvy ze dne 23. 8. 2022, kterou uzavřeli prostřednictvím elektronických prostředků. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr v celkové výši 20 000 Kč, a to bezhotovostně na jeho účet č. , č. účtu, , jak soud zjistil ze zprávy banky ze dne 11. 12. 2023. Žalovaný se zavázal tento úvěr uhradit do 20. 9. 2022, dle evidence předchůdce žalobce žalovaný nehradil úvěr řádně a dostal se do prodlení. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 a společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2023 přešla pohledávka ze společnosti , právnická osoba, na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2023.6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Shodu s prvopisem potvrzuje , jméno FO7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.13. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli dne 21. 8. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr uhradit do 20. 9. 2022.14. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce po výzvě soudu nedoplnil svá tvrzení a nedoložil žádné listinné důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s tím, že výslovně uvedl, že těmito důkazy nedisponuje. Žalobce (jeho právní zástupce) se z jednání nařízeného na 16. 1. 2024 omluvil a soud ho tedy nemohl znovu poučit dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a prokázat shora uvedenou skutečnost.15. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.16. Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnostShodu s prvopisem potvrzuje , jméno FOspotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s žalobcem, je tedy neplatná, protože předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.17. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil žalovanému celkem částku 20 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru a žalovanému zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 20 000 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci kromě této dlužné částky i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., jdoucí od 8. 7. 2023 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II.).18. Protože žalobce vzal žalobu v částce 7 956 Kč zpět, soud postupem dle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. v této části nároku řízení zastavil.19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný ohledně částky 20 000 Kč s příslušenstvím, ohledně zbývající částky 7 956 Kč (žaloba byla vzata zpět nikoliv pro chování žalovaného), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 364,38 Kč a dalšího příslušenství, a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, byla jeho žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Procesní úspěch žalobce činil 86 %, neúspěšný byl