11 C 28/2024-81 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou dne 14. 7. 2023 domáhal na žalované zaplacení částky 34 600 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že s žalovanou uzavřel dne 4. 5. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 21 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 59,84% ročně splácet v 42 měsíčních splátkách po 1 371 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem červnem 2021. Účastníci si zároveň sjednali pojištění schopnosti splácet úvěr za poplatek ve výši 168 Kč měsíčně. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaná uhradila celkem 10 968 Kč. Žalobci dále vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smluvních ujednání, neboť platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Žalobce požadoval zaplacení této smluvní pokuty u dvou splátek, tedy celkem 998 Kč. Žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smluvních ujednání ve výši 1 200 Kč. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou splátek žalobce ke dni 24. 4. 2022 zesplatnil celý úvěr a celá dosud nesplacená jistina, přirostlé úroky za poskytnutí úvěru se staly součástí nové jistiny. V bodě 6.5 smluvních ujednání bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den následující po zesplatnění nezaplatí, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny, tedy od 26. 4. 2022 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po zesplatnění neuhradila ničeho, a to ani po výzvě právního zástupce žalobce. Žalobní nárok sestával z částky 25 098 Kč (nová jistina + pevné smluvní pokuty) se zákonným úrokem z prodlení, dále z částky 9 502 Kč (smluvní pokuta 0,1 % denně za dobu od 26. 4. 2022 do 14. 7. 2023), úroku v sazbě 59,84 % ročně z původní jistiny v kapitalizované výši k datu 18. 5. 2022 v částce 718,52 Kč a běžícího úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 19 512,65 Kč od 19. 5. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od 26. 4. 2022 dosáhne částky 60 631 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Podáním ze dne 13. 3. 2024 vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně částky 1 198 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 26. 4. 2022 do zaplacení, částky 89,80 Kč a úroku ve výši 24,84 % ročně z částky 19 512,65 Kč od 26. 4. 2022 do 18. 5. 2022. Ve zbývajících nárocích žalobce na žalobě trval.4. K nařízenému jednání dne 23. 4. 2024 se žalovaná nedostavila, soud proto věc projednal v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.5. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 4. 5. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v níž se žalobce jako věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 21 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 59,84% ročně splácet v 42 měsíčních splátkách po 1 371 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem červnem 2021. Dále si sjednali pojištění schopnosti splácet úvěr za poplatek ve výši 168 Kč měsíčně.K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce předložil výpis z účtu žalované za měsíc srpen 2020, z kterého vyplývá záporný počáteční i konečný zůstatek. Dále žalobce předložil přehled transakcí (pravděpodobně výplata žalované od zaměstnavatele , právnická osoba, .) za měsíce leden až duben 2021. I z tohoto přehledu je zřejmý záporný počáteční a konečný zůstatek na účtu žalované. Žalobce dále předložil výpis z registru SOLUS a z nebankovních registrů klientských informací.Dle evidence žalobce žalovaná uhradila celkem částku 10 968 Kč, kdy poslední splátka byla zaplacena dne 15. 2. 2022. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou splátek žalobce ke dni 24. 4. 2022 celý úvěr zesplatnil. Dle obchodních podmínek žalobce, a to bodu 6.1 a 6.2 má žalobce nárok smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, a dále na náhradu nákladů za upomínání ve výši 400 Kč. V bodu 6.5 smluvních podmínek bylo ujednáno, že žalované vzniká povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny od zesplatnění pohledávky. Žalovaná byla několikrát vyzvána k zaplacení dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 3. 8. 2022.6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne 4. 5. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 21 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 42 měsíčních splátkách po 1 371 Kč, přičemž žalovaná dle evidence žalobce uhradila částku 10 968 Kč.12. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Soud dospěl k závěru, že žalobce nedostatečně posoudil úvěruschopnost žalované, když soudu předložil pouze výpis z účtu žalované a přehled transakcí, z nichž nevyplývá dostatečná solventnost žalované, naopak je zřejmé, že žalovaná nedisponuje dostatečnou finanční rezervou, když zůstatek na jejím účtu je záporný. Jiné důkazy prokazující úvěruschopnost žalované nebyly předloženy. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.13. V