11 C 71/2024-33 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 27. 11. 2023 domáhal zaplacení částky 17 400 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 13. 9. 2021 uzavřel s žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala k úhradě úvěru společně se souhrnným poplatkem 16 360 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 606 Kč, kdy první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy. Žalovaná postupně uhradila částku 18 960 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, žalobce proto využil svého práva a úvěr ke dni 6. 11. 2022 zesplatnil. Žalobce v řízení požadoval na žalované zaplacení částky 17 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 7. 11. 2022 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto věc projednal v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:Mezi žalobcem a žalovanou byla dne 13. 9. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala k úhradě úvěru společně s poplatkem ve výši 16 360 Kč v pravidelných týdenních splátkách ve výši 606 Kč. Dle evidence žalobce žalovaná uhradila celkem částku 18 960 Kč. Žalobce provedl zesplatnění úvěru ke dni 6. 11. 2022. K aktuální výši dluhu z úvěrového vztahu žalobce předložil výpis čerpání, splátek a úhrad, z něhož je patrná výše dluhu a jeho specifikace. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dlužné částky s příslušenstvím předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 19. 4. 2023.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne 13. 9. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala k úhradě úvěru společně s poplatkem 16 360 Kč v pravidelných týdenních splátkách ve výši 606 Kč. Žalovaná uhradila na úvěr celkem částku 18 960 Kč.11. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce byl vyzván, aby ve stanovené lhůtě označil důkazní prostředky ke svému tvrzení, že před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalobce tak učinil podáním ze dne 4. 6. 2024, kde uvedl, z jakých informací před uzavřením úvěru čerpal, jaké informace od žalované k jejím osobním a majetkovým poměrům byly opatřeny a jaké databáze byly využity k posouzení schopnosti žalované splácet. Žalobce provedl kontrolu v databázi neplatných dokladů, kontrolu rodného čísla a občanského průkazu dálkovým systémem společnosti , právnická osoba, , kontrolu aktuálního počtu exekucí a stavu v insolvenčním rejstříku. Žalobce předložil kartu klienta, ze které bylo zjištěno, že žalovaná má učňovské vzdělání, je svobodná a má jednu vyživovací povinnost. Nevlastní žádnou nemovitost ani automobil, nemá žádné další úvěry. Je zaměstnána v , právnická osoba, v , Anonymizováno, a výše její mzdy činí 16 352 Kč měsíčně, jiné příjmy nemá. K výši výdajů uvedla částku 13 423 Kč. K příjmům žalované byly předloženy výplatní pásky za měsíce červen a červenec 2021, ze kterých vyplývá příjem ve výši cca 16 000 Kč měsíčně. Z karty klienta však vyplývá pouze přehled skutečností k poměrům žalované, jak je žalobce zpracoval na základě informací od žalované, nebyly předloženy listiny prokazující konkrétní výdaje žalované, případně další skutečnosti o její solventnosti, což soud považuje vzhledem k výši poskytnutého úvěru za nedostatečné. Žalobce se z jednání nařízeného na 25. 6. 2024 omluvil a soud ho tedy nemohl dále poučit dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. o povinnosti prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla ze strany žalobce náležitě prověřena úvěruschopnost žalované.12. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.13. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaná námitku neplatnosti uzavřených smluv o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.14. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.15. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.16. Vzhledem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředchá