11 C 83/2024-40 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 11. 12. 2023 domáhal zaplacení částky 61 251,75 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 13. 8. 2020 uzavřel s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na základě které byla oprávněna prostřednictvím kreditní karty čerpat úvěr až do úvěrového rámce 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala k úhradě úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,38% z aktuální dlužné částky, vždy k 20. dni v měsíci. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, část čerpaného úvěru a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), popř. nepravidelné poplatky (výběr z bankomatu, blokace karty apod.) a smluvní sankce. Během úvěrového vztahu žalovaná vyčerpala celkem částku 61 649 Kč a celkem uhradila 48 324 Kč. Úvěr nebyl řádně splacen, proto žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, žalobce proto využil svého práva a úvěr ke dni 11. 9. 2023 zesplatnil. Žalobce v řízení požadoval na žalované zaplacení částky 61 251,75 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny 58 851,75 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalobce dále požadoval kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 11 436,53 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 938,25 Kč (26. 9. 2023 do 11. 12. 2023), a dále počínaje dnem 12. 12. 2023 běžící úrok a zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila.3. Podáním ze dne 27. 2. 2024 žalobce navrhl schválení soudního smíru v předloženém znění, přičemž na listině se nenachází podpis žalované. Soud v souvislosti s nařízením jednání upozornil právního zástupce žalobce i žalovanou, že jejich účast u jednání je nutná z důvodu možného uzavření smíru. Po doručení omluvy právního zástupce žalobce na jednání byl tento přípisem vyrozuměn, že předložený smír nemůže být v nepřítomnosti účastníků schválen a pokud přítomní účastníci neuzavřou smír před soudem, soud věc projedná a rozhodne.4. Žalobce se k nařízenému jednání nedostavil, soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.5. Žalovaná při jednání dne 11. 6. 2024 uvedla, že o smíru s nějakým zástupcem advokátní kanceláře Mgr. , Anonymizováno, jednala, ale jednání nebylo ukončeno, žádný smír žalovaná nemá k dispozici. Pak jí přišlo předvolání k jednání, tak se domnívala, že bude jednáno u soudu. Je pravda, že žalovaná čerpala úvěr, který zcela nezaplatila, smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky. Závěrem žalovaná uvedla, že ponechává rozhodnutí na úvaze soudu.6. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:Mezi žalobcem a žalovanou byla dne 13. 8. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala k úhradě úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,38% z aktuální dlužné částky. Úvěr byl úročen roční úrokovou sazbou ve výši 23,88%. Během úvěrového vztahu žalovaná vyčerpala celkem částku 61 649 Kč. Dle evidence žalobce žalovaná uhradila celkem částku 48 324 Kč. Žalobce provedl zesplatnění úvěru dopisem ze dne 11. 9. 2023 a požadoval zaplacení aktuální dlužné částky ve výši 70 398,77 Kč, a to ve lhůtě 14 dnů od sepisu výzvy. K aktuální výši dluhu z úvěrového vztahu žalobce předložil výpis čerpání, splátek a úhrad, z něhož je patrná výše dluhu a jeho specifikace. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dlužné částky s příslušenstvím předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 5. 10. 2023.7. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne 13. 8. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala k úhradě úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,38% z aktuální dlužné částky. Během úvěrového vztahu žalovaná vyčerpala celkem částku 61 649 Kč. Před zesplatněním úvěru uhradila částku 48 324 Kč.13. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce byl vyzván, aby ve stanovené lhůtě označil důkazní prostředky ke svému tvrzení, že před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalobce tak učinil podáním ze dne 21. 5. 2024, kde uvedl, že tvrzení, jakým způsobem a jaké informace získal o schopnosti žalované splácet úvěry, jsou obsaženy v Metodice posouzení úvěruschopnosti klienta a Kartě klienta. Dle Metodiky byly vypočteny limity nejvyšší měsíční splátky, a to dle údajů získaných od klienta. V tomto případě žalovaná uvedla, že je svobodná, bezdětná a bydlí u rodičů, je zaměstnancem a výše jejího příjmu dosahuje 25 000 Kč měsíčně. Příjem ostatních členů domácnosti je 70 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti jsou 2 000 Kč. Žalobce dále zaslal soudu listinný důkaz – úvěrovou zprávu ohledně žalované. Z uvedených listin však vyplývá pouze přehled skutečností k poměrům žalované, jak je žalobce zpracoval na základě informací od žalované, nebyly předloženy listiny prokazující konkrétní příjmy a výdaje žalované, případně další skutečnosti o její solventnosti, což soud považuje za nedostatečné. Žalobce (jeho právní zástupce) se z jednání nařízeného na 11. 6. 2024 omluvil a soud ho tedy nemohl dále poučit dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. o povinnosti prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla ze strany žalobce náležitě prověřena úvěruschopnost žalované.14. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.15.