12 C 162/2024-25 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví z důvodu, že jsou se žalovanou podílovými spoluvlastníky shora uvedené nemovitosti. Mezi účastníky nedošlo k dohodě o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně má za to, že nelze vzhledem ke sporu mezi spoluvlastníky spoluvlastnictví vypořádat jinak než prodejem ve veřejné dražbě, neboť nemovitost není možno rozdělit a ani jeden ze spoluvlastníků nechce převzít nemovitost do svého výlučného vlastnictví.Žalovaná se žalobou souhlasila s tím, že dohoda mezi účastníky nebyla uzavřena, vztahy mezi účastníky nejsou dobré, nepodařilo se dohodnout společný prodej nemovitosti.Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky parcely č. , hodnota, o výměře 191 m², na které stojí stavba č. p. 53 (rodinný dům) v k.ú. , město, , obec , město, , zapsaná na LV č. , hodnota, pro Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , město, , a to každý jednou polovinou.Z předžalobní upomínky ze dne 10.5.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně jako podílový spoluvlastník shora uvedené nemovitosti vyzvala žalovanou k uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví formou společného prodeje.Účastníci nepožadovali provedení dalších důkazů a soud má za to, že provedené listinné důkazy jsou postačující pro rozhodnutí ve věci.Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, zároveň rozhodne o způsobu vypořádání.Z judikatury Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že jsou zákonem stanovené způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví a jejich zákonné pořadí (rozsudek NS ČR sp.zn. 22Cdo 1618/2015). Primárním způsobem je rozdělení společné věci (§ 1144 o.z.). Není-li rozdělení společné věci možné, přichází do úvahy přikázání společné věci jednomu nebo více spoluvlastníků za náhradu (§ 1147 o.z.). Nechce-li společnou věc žádný ze spoluvlastníků nebo nemá-li žádný ze spoluvlastníků finanční prostředky k zaplacení vypořádávacího podílu, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě.V daném případě je mezi účastníky nesporné, že k dohodě o vypořádání nedošlo, reálné rozdělení nemovitosti není možné (jedná se o samostatný rodinný dům s bytovou jednotkou). Žádný z účastníků neprojevil zájem o přikázání do výlučného vlastnictví, společný prodej nemovitosti se nezdařil.Za dané situace je tedy možný jediný způsob vypořádání, a to vypořádání spoluvlastnictví prodejem ve veřejné dražbě v souladu s § 1147 o.z. Výtěžek dražby by měl být mezi účastníky rozdělen jedním dílem, neboť jsou podílovými spoluvlastníky každý jednou polovinou.Vlastní realizace veřejné dražby závisti na návrhu spoluvlastníků, přičemž i po nařízení veřejné dražby je možno prodat věc z volné ruky. Veřejnou dražbou se v daném případě rozumí, jak je dražba vedena návrhem na výkon rozhodnutí podle o.s.ř. nebo prováděna exekutorem dle příslušného ustanovení exekučního řádu. Výtěžek dražby se rozdělí mezi spoluvlastníky tak, aby dosáhl výše jejich spoluvlastnických podílů, to je pro každého jednu polovinu. Ve smyslu § 1148 o.z. prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy související se spoluvlastnictvím a až poté se rozdělí výtěžek mezi spoluvlastníky.Soud proto žalobě vyhověl, spoluvlastnictví zrušil a rozhodl o prodeji nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z dražby bude mezi účastníky po zaplacení dluhu souvisejících z nemovitosti rozdělen pro každého jednou polovinou.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 151 o.s.ř., neboť účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali.