12 C 237/2024-24 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 12 673 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 7.11.2023 Smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Nedílnou součástí této smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 000 Kč, přičemž jistina a poplatek byly splatné dne 7. 12.2023. Žalovaný však své závazky vyplývající ze smlouvy řádně a včas neuhradil.2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem.3. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že dne 7.11.2023 bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit v měsíčních splátkách ve výši 667 Kč a poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 10 000 Kč. Součástí je potvrzení o platbě.4. Z předžalobní výzvy ze dne 11.6.2024 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky. Zápůjčka byla zesplatněna z důvodu neplnění podmínek smlouvy žalovaným.5. Podle § 2390 a násl. o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění.7. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.8. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.9. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.10. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je důvodná. Žalobce poskytnul v souladu s o. z. žalovanému zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal vrátit ve sjednaných splátkách a sjednané lhůtě. Žalovaný zápůjčku neplatil řádně a včas, žalobce zápůjčku zesplatnil a vyzval žalovaného na základě výzev k vrácení zápůjčky ve stanoveném termínu. Žalovaný na výzvy žalobce nereagoval, dlužnou částku neuhradil, a proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu s úroky z prodlení v souladu s § 1968 o. z. dle vl. nař. č. 351/2013 Sb.11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za 3 úkony právní služby v tarifní hodnotě po 300 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tedy celkem 2 000 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.