12 C 255/2023-86 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví z důvodu, že jsou se žalovanou podílovými spoluvlastníky shora uvedené nemovitosti. Mezi účastníky nedošlo k dohodě o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobce má za to, že nemovitost by měla připadnout do vlastnictví žalobce, který nemovitost užívá a je majoritním vlastníkem.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se 2x bez omluvy nedostavila. Proto soud jednal v její nepřítomnosti.Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky parcely č. , hodnota, o výměře 1 043 m² (ostatní plocha), zapsané na LV č. , hodnota, pro k.ú. a obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to žalobce 2/3 a žalovaná 1/3.Z předžalobní upomínky ze dne 15.8.2023 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k dohodě vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že uhradí podíl ve výši 25 000 Kč. Žalovaná na výzvu žalobce nereagovala.Ze znaleckého posudku znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že znalkyně vyhotovila v květnu 2024 znalecký posudek. Cena nemovitosti byla zjištěna ve výši 104 300 Kč, jedná se o pozemek (statní plocha).Účastníci nepožadovali provedení dalších důkazů a soud má za to, že provedené listinné důkazy jsou postačující pro rozhodnutí ve věci.Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, zároveň rozhodne o způsobu vypořádání.Z judikatury Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že jsou zákonem stanovené způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví a jejich zákonné pořadí (rozsudek NS ČR sp.zn. 22Cdo 1618/2015). Primárním způsobem je rozdělení společné věci (§ 1144 o.z.). Není-li rozdělení společné věci možné, přichází do úvahy přikázání společné věci jednomu nebo více spoluvlastníků za náhradu (§ 1147 o.z.). Nechce-li společnou věc žádný ze spoluvlastníků nebo nemá-li žádný ze spoluvlastníků finanční prostředky k zaplacení vypořádavacího podílu, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě.V daném případě je mezi účastníky nesporné, že k dohodě o vypořádání nedošlo, reálné rozdělení nemovitosti není možné (jedná se o pozemek k hospodaření). Žalobce měl zájem o přikázání nemovitosti do jeho vlastnictví, neboť je majoritním vlastníkem, provozuje zemědělskou činnost a pozemek je určen k zemědělské činnosti.Za dané situace je tedy možný jediný způsob vypořádání, a to přikázání pozemku do vlastnictví žalobce, neboť žalovaná o pozemek nejeví zájem, nijak s ním nenakládá, nepodílí se ani na nákladech na údržbu pozemku. Soud proto dospěl k závěru, že jediným možným způsobem je přikázat pozemek do vlastnictví žalobce, který žalované vyplatí vypořádací podíl stanovený znaleckým posudkem.Soud proto žalobě vyhověl, spoluvlastnictví zrušil a rozhodl o přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce. Zároveň určil, aby žalobce vyplatil žalované vypořádací podíl ve výši stanovené znaleckým posudkem (1/3, tj. 34 766,66 Kč).O nákladech znalečného rozhodl soud dle § 148 o.s.ř.. Ve věci byl zcela úspěšný žalobce, proto soud uložil zaplatit znalečné neúspěšné žalované. (Znalečné je celkem 11 205 Kč, záloha zaplacená žalobcem 5 000 Kč, zbývá k uhrazení 6 205 Kč).O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Ve věci byla zcela úspěšný žalobce, proto mu soud přiznal náhradu nákladů v plné výši (5 úkonů po 2 500 Kč, 5 režijních paušálů po 300 Kč, soudní poplatek 7 000 Kč, záloha na znalecký posudek 5 000 Kč a DPH 21 %, celkem28 940 Kč). V této výši soud náhradu nákladů žalobci přiznal.