14 C 118/2024-48 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 10. 2023 domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobce (společnost , právnická osoba, .), uzavřeli dne 9. 3. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 411 500 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Součástí smlouvy o úvěru jsou všeobecné podmínky a ceník. Před uzavřením smlouvy zkoumal právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného, a to zejména na základě údajů sdělených žalovaným v žádosti o úvěr a dále lustrací žalovaného v interních, jakož i externích databázích. Žalovaný porušil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas, proto právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil dopisem ze dne 1. 7. 2023. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 9. 2023 postoupena na společnost I-Xon a.s. a dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 9. 2023 z tohoto věřitele na žalobce. Žalobce po žalovaném požaduje částku 409 065,90 Kč jakožto dlužnou jistinu úvěru, poplatky ve výši 4 434 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok za dobu od 9. 3. 2022 do 1. 9. 2023 ve výši 9 151,40 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od 9. 3. 2022 do 1. 9. 2023 ve výši 10 226,63 Kč, úrok ve výši 12,99 % ročně z částky 409 065,90 Kč od 2. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 409 065,90 Kč od 2. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), přičemž potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:Žalovaný a , právnická osoba, . uzavřeli dne 9. 3. 2022 smlouvu o úvěru k úvěrovému účtu č. , č. účtu, , sjednali si výši úroků, výši měsíčních splátek a další smluvní podmínky. Účelem úvěru bylo splacení existujících závazků žalovaného v celkové výši 311 816 Kč, kdy na splacení těchto úvěrů měla být užita částka ve výši 311 500 Kč (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 7. 3. 2022, smlouvou o úvěru ze dne 9. 3. 2022, všeobecnými obchodními podmínkami, ceníkem, záznamem o úkonech internetového bankovnictví).Před uzavřením smlouvy , právnická osoba, . zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný v žádosti uvedl výši svého čistého měsíčního příjmu 22 447,10 Kč, výši výdajů 0 Kč, pracovní poměr na dobu neurčitou, bydlení u rodičů, žádnou vyživovací povinnost (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 7. 3. 2022). Lustrací žalovaného v CCB bylo zjištěno, že žalovaný měl v době žádosti o úvěr další závazky se splátkou v celkové výši 8 317 Kč měsíčně (prokázáno výpisem z CCB ze dne 7. 3. 2022). Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období březen 2021 – únor 2022 činil 26 154,21 Kč (prokázáno výpisem příjmových transakcí zaúčtovaných na účet žalovaného č. , č. účtu, za období březen 2021 – březen 2022). Průměrný měsíční příjem žalovaného za období prosinec 2021 – únor 2022 činil 34 589,33 Kč, průměrné výdaje 36 787,02 Kč, z toho částka 8 317 Kč měsíčně byla pravidelně inkasována (prokázáno výpisem z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za období prosinec 2021 – únor 2022). Právní předchůdce žalobce stanovil měsíční výdaje žalovaného na částku 6 898 Kč za užití údajů sdělených žalovaným, částky životního minima a normativních nákladů na bydlení (prokázáno vyjádřením právního předchůdce žalobce k posouzení úvěruschopnosti klienta).Žalovaný na tuto smlouvu čerpal částku 411 500 Kč, doposud uhradil 57 120,71 Kč (prokázáno výpisy z úvěrového účtu č. , č. účtu, za období březen – prosinec 2022). Protože žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, zesplatnil právní předchůdce žalobce celý úvěr dopisem ze dne 1. 7. 2023 (prokázáno rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 1. 7. 2023, upomínkou ze dne 1. 3. 2023, upomínkou ze dne 30. 5. 2023). Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2023 s účinností k 1. 9. 2023 postoupena na společnost I-Xon a.s. a dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 9. 2023 na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2023 včetně přílohy č. 1 seznam pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 9. 2023 vč. přílohy č. 1 seznam pohledávek). Obě postoupení byla žalovanému oznámena (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2023 vč. podacího archu, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 9. 2023 včetně podacího archu). Žalobce uplatňuje jistinu, úroky, poplatky a zákonné úroky z prodlení. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 20. 9. 2023 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 20. 9. 2023 vč. podacího archu ze dne 21. 9. 2023).4. Všechny výše uvedené listinné důkazy soud považuje za plně věrohodné, když další dokazování je nadbytečné, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Další důkazy (původní úvěrová smlouva) tak pro svou nadbytečnost prováděny nebyly.5. Žalobce byl před jednáním vyzván usnesením ze dne 15. 4. 2024, č. j. 14 C 118/2024-12, aby doplnil žalobu o veškerá tvrzení, jakým konkrétním způsobem byly před poskytnutím úvěru prověřeny majetkové a výdělkové poměry žadatele a aby k doplněným tvrzením označil a předložil důkazy. K tomu žalobce přípisem datovaným dne 3. 5. 2024 (č. l. 18) sdělil, že právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, rovněž uvedl, žalovaný měl při uzavírání smlouvy za povinnost uvést pravdivě a úplně všechny skutečnosti, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány, a veškeré listinné důkazy, které žalobce má k dispozici již byly předloženy spolu se žalobou. Žalovaný měl dosahovat příjmu 22 447 Kč. Jednalo se v daném případě o konsolidační úvěr, kdy původní splátky v celkové výši 8 317 Kč byly sníženy na částku 6 580 Kč.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli dne 9. 3. 2022 smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“); poskytovatel úvěru v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Z předložených listin vyplývá, že součástí smlouvy o úvěru jsou i všeobecné obchodní podmínky, na něž bylo odkázáno (§ 1751 odst. 1 o. z.), přičemž – protože žalovaný je spotřebitel a uzavřená smlouva je smlouvou adhezní – uvedená doložka je platná, neboť žalovaný byl s jejím významem seznámen (§ 1799 o. z.), jak plyne zejména z čl. 1.1 a 11.10 smlouvy. Vzniklý závazek je také kromě příslušných ustanovení o. z., nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.7. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C-679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy. K tomu rovněž srov. i aktuální znění § 87 z. s. ú.8. K posouzení úvěruschopnosti žalobce sdělil, že tuto poskytovatel úvěru posuzoval zejména na základě údajů poskytnutých žalovaným, dále lustrací žalovaného v CCB a insolvenčním rejstříku, příjem žalovaného ověřil z bankovního účtu žalovaného. Takto stanovil měsíční příjem žalovaného ve výši 22 447 Kč a splátkové výdaje 8 317 Kč, kdy po konsolidaci činilo nové splátkové zatížení 6 580 Kč.9. Jelikož žalobce nepředestřel dostačující tvrzení ohledně toho, zda a do jaké míry poskytovatel úvěru úvěruschopnost žalovaného zkoumal, byl zástupce žalobce u jednání dne 14. 8. 2024 poučen o své povinnosti tvrzení a důkazní a o následcích nesplnění procesní povinnosti podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. Po poskytnutém poučení zástupce žalobce uvedl, že podle jejího mínění bylo zkoumání úvěruschopnost dostatečné. Rovněž uvedl, že žalovaný téměř půl roku poskytnutý úvěr splácel.10. Na základě shora uvedeného má soud za to, že poskytovatel úvěru svou povinnost řádně přezkoumat úvěruschopnost žalovaného nesplnil. Povinností poskytovatele úvěru je řádně prověřit příjmy i výdaje žadatele o úvěr (k tomu srov. např. rozsudek Vrchního soudu