14 C 218/2024-36 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 4. 2024 domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , uzavřeli dne 21. 7. 2022 smlouvu o podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky právního předchůdce žalobce a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se ve smlouvě zavázala celkovou částku ve výši 18 250 Kč vrátit do 27. 8. 2022. Žalovaná však svou povinnost nesplnila, když neuhradila poskytnutou zápůjčku řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2022 postoupena na žalobce. Žalobce po žalované požadoval 15 000 Kč jakožto dlužnou jistinu zápůjčky, poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 28. 8. 2022 do zaplacení. Žalovaná ani přes výzvu právního zástupce žalobce dlužnou částku neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.3. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:4. Žalovaná a právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, uzavřeli dne 21. 7. 2022 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na jehož základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč vrátit do 20. 8. 2022. Ve smlouvě, nadepsané jako „smlouva o krátkodobé podnikatelské zápůjčce“ byla žalovaná identifikována jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem, trvalým bydlištěm, doručovací adresou a číslem bankovního účtu. Dle čl. 7.1 žalovaná prohlásila, že ve smluvním vztahu vystupuje jako podnikatel (prokázáno smlouvou o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 21. 7. 2022, e-mailovým potvrzením žádosti žalované ze dne 21. 7. 2022). Žalovaná je od 14. 7. 2008 vedena jako osoba podnikající dle živnostenského zákona (prokázáno výpisem z ARES ze dne 6. 8. 2024). Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalovaná v žádosti uvedla výši svého čistého měsíčního příjmu 17 500 Kč, kdy tento příjem jí plynul ze zaměstnání na pozice strážné u zaměstnavatele , právnická osoba, , měsíční výdaje ve výši 6 000 Kč. Žalovaná byla v žádosti identifikována jménem, příjmením, identifikačním číslem, datem narození, rodným číslem, trvalým bydlištěm, doručovací adresou a číslem bankovního účtu. Dle protokolu o ověření úvěruschopnosti byla právnímu předchůdci žalobce dne 21. 7. 2022 dodána výplatní páska žalované od společnosti , právnická osoba, , výše příjmu a zaměstnavatel korespondovaly s tvrzeními žalované. Žalovaná měla být dále lustrována v insolvenčním rejstříku, bez negativního záznamu (prokázáno protokolem o úvěruschopnosti). Žalovaná na tuto smlouvu čerpala částku 15 000 Kč, doposud neuhradila ničeho (prokázáno výpisem platební transakce ze dne 21. 7. 2022). Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2022 postoupena na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2022). Žalobce uplatňuje jistinu, poplatky a zákonný úrok z prodlení. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 15. 12. 2023 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 15. 12. 2023 vč. dodejky datové zprávy).5. Výše uvedené listiny soud hodnotí jako plně věrohodné. Vzhledem k tomu, že se žalobce k jednání soudu dne 31. 7. 2024 (řádně omluven) nedostavil, nemohl mu soud poskytnout poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o povinnosti tvrzení a důkazní o tom, zda a jak zkoumal před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.Žalovaná a právní předchůdce žalobce uzavřeli dne 21. 7. 2022 smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).Soud posoudil uzavřenou smlouvu podle jejího obsahu (§ 555 odst. 1 o.z.) a dospěl k závěru, že žalovaná ve smluvním vztahu vystupovala a vystupuje jako spotřebitel. Samotné označení smlouvy jako podnikatelské totiž nemusí vždy znamenat, že o podnikatelskou smlouvu skutečně šlo; vždy je nutno zkoumat konkrétní okolnosti, za nichž byla smlouva uzavírána. V souladu s § 419 o. z. totiž nelze za podnikatele ve smluvním vztahu považovat ani osobu, která má živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění, pokud k uzavření smluvního vztahu došlo mimo rámec její podnikatelské činnosti. Poskytovatel zápůjčky však ve smlouvě ani v navazujících úkonech nijak (s výjimkou zmiňovaného označení smlouvy a prohlášení žalované) nereflektoval nutnost použití poskytnutých peněžních prostředků na podnikatelskou činnost žalované, naopak při uzavírání smlouvy provedl posouzení úvěruschopnosti žalované dle § 86 odst. 1 z. s. ú., ačkoli by k tomuto kroku v případě podnikatelské zápůjčky povinen nebyl. Žalovaná byla v době uzavírání smlouvy zaměstnána, což poskytovateli zápůjčky explicitně uvedla v žádosti, jiný zdroj příjmu neuvedla a o její případné podnikatelské činnosti není s výjimkou uvedení svého identifikačního čísla v žádosti až do okamžiku uzavření smlouvy zmínka ani ve zbylých předložených důkazech. Poskytovatel zápůjčky si při posouzení úvěruschopnosti žalované rovněž vyžádal výlučně výplatní pásky ze zaměstnání žalované, nikoli například daňové přiznání.Nadto právní předchůdce žalobce ve smlouvě žalovanou identifikoval nejrůznějšími prvky s výjimkou identifikačního čísla, a to i přesto, že identifikační číslo jako identifikační prvek druhé smluvní strany uvádí ve své vzorové smlouvě, její identifikační číslo znal (žalovaná jej sama sdělila v žádosti o zápůjčku) a rovněž v doplnění žaloby žalobce tvrdil, že bez uvedení identifikačního čísla nelze žádost odeslat. Je tak otázkou, proč právní předchůdce žalobce žalovanou jako podnikatele neidentifikoval v záhlaví smlouvy.V posuzovaném případě není ani podstatné, že dle čl. 7.1 smlouvy se žalovaná prohlásila za podnikatele a smlouvu uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti. Uzavřená smlouva je totiž zjevně typickou adhezní smlouvou (§ 1798 odst. 1 o.z.), kdy žalovaná uzavírala smlouvu za podmínek předem připravených poskytovatelem zápůjčky, aniž by měla reálnou možnost podmínky této smlouvy ovlivnit. Doložka uvedená v čl. 7.1 je pro žalovanou coby slabší smluvní stranu zvláště nevýhodná bez rozumného důvodu, když citovaná doložka směřuje ke zbavení jejích spotřebitelských práv a v řízení nebylo prokázáno, že by se tato doložka jednoznačně zakládala na pravdivých skutečnostech. Soud proto shledal uvedenou doložku za neplatnou (§ 1800 odst. 2 o.z.).Dle závěru soudu tak nebylo prokázáno, že by žalovaná uzavírala předmětnou smlouvu v pozici podnikatele, neboť s výjimkou existence jejího živnostenského oprávnění nebylo prokázáno, zda vůbec podnikatelskou činnost fakticky provozovala, tím spíše zda prostředky z uzavřené smlouvy byly na její podnikatelskou činnost určeny. Z pohledu soudu se tak jedná o právní jednání, jehož cílem je obcházení zákona, a proto je neplatné (§ 588 o. z.; k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4332/2016, jehož závěry potvrdil Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 26. 3. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1428/2018).Při výkladu povahy smlouvy uzavřené v režimu tehdejšího zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, Nejvyšší soud k otázce, zde jde v konkrétním případě o obchodní závazkový vztah (v návaznosti na právní postavení účastníků), přijal v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2016, sp. zn. 28 Cdo 2869/2015, (jakož i v judikatuře v důvodech tohoto rozhodnutí uvedené) mimo jiné následující: „Při posouzení otázky, zda v závazkovém vztahu vystupuje účastník jako podnikatel či nikoli, je třeba přihlížet ke všem okolnostem vzniku závazkového vztahu, tedy například i k označení účastníků ve smlouvě údaji identifikujícími je jako podnikatele – identifikačním číslem či daňovým identifikačním číslem.“ Z uvedeného plyne, že samotné uvedení identifikačního čísla (podnikající) osoby v záhlaví smlouvy v označení účastníků nemusí vždy znamenat, že účastník smlouvu uzavíral jako podnikatel. To ostatně vyplývá ze samotného znění § 419 o. z., podle něhož člověk (spotřebitel) smlouvu uzavírá mimo rámec své podnikatelské činnosti – tedy i podnikatel může být v konkrétním závazku považován podle této definice za spotřebitele, pokud smlouvu uzavírá „mimo rámec své podnikatelské činnosti“. Vždy je tedy nutné posuzovat všechny okolnosti, za kterých daná osoba