14 C 253/2023-94 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému stanovenou rozsudkem Okresného súdu Vranov nad Topľou, č.j. , Anonymizováno, . Žalovaný v rámci svého vyjádření vznesl vzájemný návrh, když požadoval, aby mu bylo přiznáno výživné zpětně ve výši 150 EUR od jeho nástupu do mateřské školky.2. Dne 30. 11. 2023 soud rozhodl rozsudkem č.j. 14 C 253/2023-32, kterým zrušil vyživovací povinnost žalobkyně k žalovanému (výrok I..), uložil žalobkyni povinnost s účinností od 9. 10. 2020 do 31. 8. 2023 přispívat na výživu žalovaného částku 150 EUR měsíčně, uložil žalobkyni, aby uhradila dluh na výživném ve výši 5 211 EUR do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), zamítl vzájemnou žalobu ohledně požadovaného výživného za dobu do 9.10.2020 (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). K odvolání žalobkyně do výroku II. rozsudku byl rozsudek ve výrocích II. a IV. zrušen usnesením Krajského soudu v Praze, č.j. 22 Co 48/2024-60 a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.3. Žalovaný vzal podáním ze dne 15. 8. 2024 vzájemnou žalobu zpět. Ohledně náhrady nákladů řízení uvedl, že se účastníci dohodli, že v případě zpětvzetí návrhu nebude žalobkyně požadovat náhradu nákladů řízení.4. Protože vzájemná žaloba byla vzata zpět předtím, než bylo opětovně ve věci rozhodnuto a žalobkyně se zpětvzetím souhlasila, soud řízení zastavil (§ 96 odst. 2 o. s. ř.).5. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., když oba účastníci se zároveň práva na náhradu nákladů řízení vzdali.