15 C 18/2024-23 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 14 885 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 15. 3. 2023 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu úvěru spolu s příslušenstvím splatit ve 24 pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, žalobkyně celý úvěr ke dni 20. 10. 2023 zesplatnila. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila pouze částku 3 140 Kč. Žalobkyně ke dni sepsání žaloby eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 14 885 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 9 165 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 245 Kč, úroků v celkové výši 2 450 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Dále žalobkyně žalobou požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 110,11 Kč od 2. 12. 2023 do 19. 12. 2023 (ke dni sepsání žaloby), běžící zákonný ode dne následujícího po dni sepsání žaloby, tj. ode dne 20. 12. 2023 do zaplacení Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, ačkoliv jí byla zaslána předžalobní upomínka.2. K jednání, které se ve věci konalo dne 3. 6. 2024, se žalovaná nedostavila, neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila.3. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a souhlasila s rozhodnutím soudu v nepřítomnosti. Žalobkyně se tak současně svou neúčastí u prvního jednání ve věci připravila o možnost být poučena o nutnosti doplnit rozhodné skutečnosti a navrhnout důkazy je prokazující ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., které se dostává účastníkům zásadně při jednání. A to především k nedostatečnému tvrzení týkající se provedeného šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet a ke všem tvrzením také navrhnout a předložit důkazy je prokazující. Jedná-li soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. Nedostavení se účastníka k jednání není v žádném směru důvodem pro odročování jednání za účelem splnění poučovací povinnosti podle § 118a odst. 1 až 3. Nemohl-li tedy soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a, proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (NS 21 Cdo 5237/2007).4. Soud provedl důkazy listinami, které k prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila s tím, že provedeným dokazováním byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném, aby si soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci, a to po postupu dle § 132 o.s.ř.5. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely pomocí prostředků komunikace na dálku dne 15. 3. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky žalobkyně. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala žalobkyni vrátit a zároveň jí zaplatit úroky a další platby, které s poskytnutým úvěrem souvisí, a to do 15. 3. 2025 (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 3. 2023 včetně podmínek, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkovým kalendářem a sazebníkem). Žalobkyně poskytla peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč na účet žalované (prokázáno opisem výpisu o proplacení smlouvy na částku 10 000 Kč ze dne 15. 3. 2023). Žalovaná splatila 3 140 Kč, poté přestat splácet, žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad úvěrů, výzvou před zesplatněním ze dne 4. 9. 2023, výzvou ke splacení celé půjčky ze dne 20. 10. 2023, podacím lístkem ze dne 23. 10. 2023). Žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu k plnění dne 17. 11. 2023 (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 17. 11. 2023 včetně podacího lístku ze dne 29. 11. 2023).6. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí částky ve výši 10 000 Kč žalobkyní na účet žalované. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně přistoupila velmi laxně ke zjišťování možností žalované splácet spotřebitelský úvěr před jeho poskytnutím, když se spokojila s pouhým tvrzením žalované o výši příjmu, jakékoliv další skutečnosti, které by mohly zpochybnit závěr o poskytnutí úvěru, zcela pominula, nebo se o jejich pravdivost a reálnost nezajímala a spokojila se jen s tvrzeními žalované. Příjem žalované ve výši 45 000 Kč z podnikání není jakýmkoliv způsobem doložen a specifikován, když není uveden ani obor podnikání žalované, není přiložen např. výpis z jejího účtu, který by jej prokazoval. Provedené vyhodnocení bylo ryze formální, v rámci hodnocení úvěruschopnosti se vůbec nezajímala o skutečné náklady na bydlení, stravu a další základní životní potřeby).7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10. Dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Vztah mezi žalobkyní a žalovanou byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 o. z. Na daný právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou založený smlouvou o úvěru je nutné aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně předmětnou smlouvu uzavřela v postavení podnikatele (§ 420 a § 421 odst. 1 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Žalobkyně tak byla povinna dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalované před po