15 C 60/2024-83 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 49 723 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 49 723 Kč ve výši 15% ročně od 20. 12. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 76,05 % ročně z částky 40 000 Kč od 20. 12. 2023 do 13. 1. 2024, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč od 14. 1. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20. 12. 2023 dosáhne částky 154 080 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 76,05% ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách bez úhrady za pojištění ve výši 2 675 Kč splatných vždy ke 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2023. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaný ničeho neuhradil. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně ke dni 18. 12. 2023 úvěr zesplatnila a celá dosud nesplacená jistina a přirostlé úroky za poskytnutí úvěru, které se staly součástí nové jistiny, se staly splatnými. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění nezaplatí, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny, tedy od 20. 12. 2023 do zaplacení, požadována je ke dni vyhotovení žaloby ve výši 8 754,72 Kč. Žalovaný ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradil.2. K jednání, které se ve věci konalo dne 25. 9. 2024, se žalovaný nedostavil, neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil.3. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15. 9. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč (prokázáno návrhem/smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně dodatku č. 1). Žalovanému se dostalo poučení a potřebných informací o spotřebitelském úvěru (prokázáno předsmluvním formulářem ze dne 15. 9. 2023). Úvěr byl schválen a žalovanému schválení oznámeno dopisem ze dne 19. 9. 2023 včetně splátkového kalendáře (prokázáno oznámením o schválení a splátkovým kalendářem ke smlouvě č. , hodnota, ). Úvěr ve výši 40 000 Kč byl žalovanému vyplacen v plné výši na jeho bankovní účet dne 18. 9. 2023 (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutý úvěr ve výši 76,04 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3 049 Kč splatných vždy ke 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2023 (rovněž prokázáno smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně dodatku č. 1). Žalovaný porušil svůj závazek hradit úvěr řádně a včas. Žalovaný byl opakovaně písemně vyzván k úhradě a upozorněn na zesplatnění (prokázáno výzvou k zaplacení a upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 14. 11. 2023, 15. 12. 2023, 18. 12. 2023 včetně dodejek). Následně žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 18. 12. 2023 (prokázáno oznámením ze dne 18. 12. 2023). Z úvěrové smlouvy bylo dále zjištěno, že zápůjční úroková sazba činila 76,04 % ročně; dle části B) smlouvy, bod 6.1, pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Dále je v bodě 6.2 smlouvy uvedeno právo poskytovatele vůči klientovi na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením, výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Dle bodu 6.5 pokud klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny až do úplného zaplacení. Z karty klienta, která představuje výpis z úvěrového účtu, bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil žádnou splátku (prokázáno: kartou klienta ke smlouvě č. , hodnota, ). K zaplacení dlužné částky ve výši 49 723 Kč s příslušenstvím byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 14. 5. 2024 (prokázáno výzvou před podáním žaloby a poštovním podacím archem ze dne 14. 5. 2024).4. Žalobkyně před poskytnutím úvěru provedla šetření ke schopnosti žalovaného úvěr splácet dotazem na databáze Solus a NRKI s výsledkem bez dlužných částek po splatnosti (prokázáno výpisem z těchto databází), dále na základě předsmluvního dotazníku vyplněného žalovaným k jeho výdělkových a osobním poměrům (prokázáno předsmluvním formulářem – hodnocení klienta ze dne 15. 9. 2023). Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím občanského průkazu (prokázáno kopií občanského průkazu). Na základě zákaznické karty – hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem ve výši 32 604 Kč. Výdaje na bydlení žalovaný sdělil ve výši 4 858 Kč, ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby, spoření, další splátky úvěrů, zápůjček, apod.) ve výši 0 Kč (prokázáno hodnocením klienta ze dne 15. 9. 2023). Výdaje žalovaného pak žalobkyně ověřovala s využitím průměrných nákladů průměrného klienta s odkazem na výdaje, které uvedl žalovaný ve formuláři hodnocení klienta, tedy použila zákonem stanovené životní minimum ve výši 4 860 Kč, neboť žalovaný neuvedl ve formuláři výdaje vyšší. Příjem žalovaného žalobkyně ověřila příchozí platbou z účtu vedeného u , právnická osoba, ., a to konkrétně dne 11. 8. 2023, kdy byla připsána částka 27 290 Kč (prokázáno výpisem z internetového bankovnictví).5. Soud konstatuje, že skutečnost, že vůči žalovanému není doposud vedeno insolvenční řízení či exekuční řízení, neznamená, že je schopen splácet úvěr. Bez bližšího zkoumání příjmů i výdajů za relevantně delší časové období tak nelze vzít jakýkoli údaj za zcela relevantní. V provedeném vyhodnocení se žalobkyně vůbec nezajímala o výdaje žalovaného, resp. skutečné náklady na domácnost, energie, dopravu, osobní potřeby včetně stravy apod. Soud zde navíc nemůže uznat ani stanovení výše nákladů na základě údajně statistických modelů či zákonem na částku 4 860 Kč měsíčně, případně u bydlení na částku 4 858 Kč, a to už jen proto, že přezkum úvěruschopnosti má být založen na individuálním posuzování; nehledě na skutečnost, že se zjevně u výdajů u bydlení jedná o částku v současné době neadekvátní, nepodloženou žádnou nájemní smlouvou či jinou listinou prokazující tvrzenou výši. Příjem žalovaného je doložen za měsíc srpen 2023 a to pouze ve výši 27 290 Kč. Žalobkyně tedy nezkoumala příjmy ani výdaje žalovaného, jinak by nemohla dospět k závěru, že žalovanému lze úvěr schválit. Žalobkyně tak nepostupovala s řádnou péčí, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) a § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.6. Současně podle ustálené soudní praxe platí, že se poskytovatel úvěru nemůže zbavit své povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele tím, že se spokojí s jeho tvrzeními; tato tvrzení musí být hodnověrně doložena a posouzena, přičemž skutečnosti uváděné žadatelem mají být pro poskytovatele úvěru jen jedním ze zdrojů informací. Poskytovatel úvěru musí sám proaktivně zjišťovat všechny údaje potřebné pro posouzení úvěruschopnosti žadatele: nespolupracuje-li žadatel dostatečně, nebo není-li možno potřebné informace v dostatečném rozsahu zjistit či ověřit, je jediným možným důsledkem neposkytnutí úvěru, vystačit jen s údaji poskytnutými samotným žalovaným v takové situaci nelze (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).7. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí žalobkyní na účet žalovaného částky ve výši 40 000 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně velmi laxně přistoupila ke zjišťování možností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr před jeho poskytnutím, provedené vyhodnocení bylo ryze formální, žalobkyně se dostatečně nezajímala o příjmy žalovaného, neověřila výši příjmu za delší časové období, skutečné náklady na bydlení, výdajů na stravu a další základní životní potřeby.8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytova