15 C 99/2023-52 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 15. 3. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 677,26 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela s žalovaným dne 11. 3. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se je zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s příslušenstvím do 11. 5. 2022. Žalovaný však danou částku nezaplatil řádně a včas, uhradil pouze částku ve výši 7 636 Kč, tím mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení a dále paušální náhradu nákladů na upomínání. Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu v částce 16 170,79 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 4707,27 Kč sestávající z nesplaceného úroku (1 252,10 Kč), nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru (7 787,49 Kč), nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru (1 476,90 Kč) nesplaceného inkasního poplatku (2 860,72 Kč) a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu (1 030,06 Kč), kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 2 506,47 Kč (za období od 12. 5. 2022 do 13. 10. 2022), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 806,88 Kč (za období od 12. 5. 2022 do 13. 10. 2022), zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 28. 10. 2022 do zaplacení a náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 111 Kč. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka.2. K jednání, které se ve věci konalo dne 15. 5. 2024, se žalovaný nedostavil, neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil.3. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a souhlasila s rozhodnutím soudu v nepřítomnosti. Žalobkyně se tak současně svou neúčastí u prvního jednání ve věci připravila o možnost být poučena o nutnosti doplnit rozhodné skutečnosti a navrhnout důkazy je prokazující ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., které se dostává účastníkům zásadně při jednání. A to především k nedostatečnému tvrzení týkající se provedeného šetření ke schopnosti žalovaného úvěr splácet a ke všem tvrzením také navrhnout a předložit důkazy je prokazující. Jedná-li soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. Nedostavení se účastníka k jednání není v žádném směru důvodem pro odročování jednání za účelem splnění poučovací povinnosti podle § 118a odst. 1 až 3. Nemohl-li tedy soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a, proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (NS 21 Cdo 5237/2007).4. Soud provedl důkazy listinami, které k prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila s tím, že provedeným dokazováním byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro to, aby si soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci, a to po postupu dle § 132 o.s.ř.5. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaný uzavřely v písemné formě dne 11. 3. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Nedílnou součástí smlouvy součástí smlouvy jsou obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně včetně prohlášení dlužníka, že podpisem smlouvy potvrzuje, že od věřitele převzal v místě jeho bydliště v hotovosti výši spotřebitelského úvěru. Na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se je zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zároveň jí zaplatit přirostlé úroky a další platby, které s poskytnutým úvěrem souvisí, a to do 14 měsíců (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, včetně podmínek a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Z žádosti o úvěr ze dne 11. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán na dobu určitou do 31. 5. 2021 s měsíčním příjmem 16 615 Kč a výdaji na bydlení, energie, dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 6 000 Kč (prokázáno žádostí o úvěr ze dne 11. 3. 2023). Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022, dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě o postupování pohledávek ze dne 3. 6. 2022 a navazující dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze 25. 10. 2022 byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni (prokázáno Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 včetně příloh, dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě o postupování pohledávek ze dne 3. 6. 2022, dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022). Žalovanému bylo ze strany žalobkyně oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou ze smlouvy na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 10. 11. 2022 včetně podacího archu ze dne 11. 11. 2022). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději 15. 12. 2022 (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 27. 11. 2022). Žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu k plnění dne 1. 3. 2023 (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 1. 3. 2023 včetně podacího archu ze dne 3. 3. 2023).6. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí částky ve výši 20 000 Kč právním předchůdcem žalobkyně v hotovosti žalovanému. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila velmi laxně ke zjišťování možností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr před jeho poskytnutím, když se spokojila s pouhým prokázáním základního příjmu žalovaného, jakékoliv další skutečnosti, které by mohly zpochybnit závěr o poskytnutí úvěru, zcela pominula, nebo se o jejich pravdivost a reálnost nezajímala a spokojila se jen s tvrzeními dlužníka. Provedené vyhodnocení bylo ryze formální, v rámci hodnocení úvěruschopnosti se vůbec nezajímala o skutečné náklady na bydlení, stravu a další základní životní potřeby).7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10. Dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevn