16 C 4/2024-43 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 1. 11. 2023 domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost Multitude Bank p.l.c. (dříve Ferratum Bank p.l.c.), uzavřeli dne 13. 3. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, a to na základě výpočtu mezi doložitelnými příjmy a výdaji včetně započtené rezervy v minimální výši životního minima; dále byla žalovaná lustrována ve veřejně dostupných databázích. Žalovaná na základě uzavřené smlouvy vyčerpala částku , částka, , a to ve formě zaslání na bankovní účet žalované č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, , která měla být splacena nejpozději dne 13. 7. 2023. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila v termínu splatnosti. Žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 na žalobkyni. Žalobkyně se domáhala uhrazení částky , částka, jakožto dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 14. 7. 2023 do zaplacení. Žalovaná ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradila.2. Žalovaná sdělila, že dne 26. 4. 2024 uhradila žalobkyni částku , částka, .3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:4. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost Multitude Bank p.l.c. uzavřeli dne 13. 3. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, sjednali výši úroků, výši splátek a další smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 13. 3. 2023, informacemi o půjčce). Žalovaná na smlouvu čerpala částku , částka, , doposud uhradila částku , částka, (prokázáno vyjádřením , právnická osoba, ., ze dne 26. 3. 2024, tabulkou žalobkyně, potvrzením o odchozí úhradě ze dne 26. 4. 2024). Pohledávka za žalovanou byla smlouvou ze dne 27. 1. 2020 postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, přehledem pohledávek). Postoupení bylo žalované oznámeno, současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky právním zástupcem žalobkyně (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023 a předžalobní výzvou ze dne 15. 8. 2023 vč. podacího lístku). Žalobkyně uplatňuje vedle jistiny úroky a úroky z prodlení.5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaná a poskytovatel úvěru uzavřeli dne 13. 3. 2023 smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“); poskytovatel úvěru v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení občanského zákoníku nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.6. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 z. s. ú.).7. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce posuzoval úvěruschopnost žalované na základě výpočtu mezi doložitelnými příjmy a výdaji včetně započtené rezervy a dále lustroval žalovanou ve veřejně dostupných databázích.8. Na základě shora uvedeného má soud za to, že poskytovatel úvěru svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované nesplnil. Žalobkyně sice tvrdila, že její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované, avšak její tvrzení zůstala pouze v obecné rovině, žalobkyně po celé řízení neuvedla jediný konkrétní příklad toho, jakým způsobem byly poměry žalované zkoumány. Ke svým tvrzením dále žalobkyně nepředložila jediný důkaz, tudíž dle závěru soudu neunesla v této rovině své důkazní břemeno.9. Smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalované bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Nelze tak přihlížet ke smluvním ujednáním o úroku, poplatkům či smluvním pokutám. Žalovaná dosud uhradila částku , částka, , jistina ve výši , částka, tak tímto byla zcela splacena. Soud proto žalobkyni přiznal pouze příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení od výzvy k zaplacení této částky do termínu úhrady žalovanou.10. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně tak, jak byl žalobou uplatněn, je částečně dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.11. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu se závěry judikatury (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, , a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2024, č. j. , spisová značka, ) od data uplynutí lhůty k plnění vymezené právním zástupcem žalobkyně v předžalobní upomínce. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne 15. 8. 2023, dle § 573 o. z. tak má soud za to, že byla žalované doručena dne 18. 8. 2023. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splacením po uplynutí třídenní lhůty k plnění, tedy dnem 22. 8. 2023.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu v řízení. Žalobkyně měla úspěch ohledně celkové částky , částka, , neboť žalovaná tuto částku žalobkyni uhradila až dne 26. 4. 2024, tedy po podání žaloby, a žaloba tak byla podána důvodně. Neúspěch měla naopak ohledně částky , částka, . Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně činí 28,02 % (100 % * (, částka, – , částka, )/, částka, ).Soud přiznal náklady dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu („AT“), neboť žalobkyně podává návrhy na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující , částka, . Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, pod bodem 28 vymezil tzv. formulářovou žalobou jako „zpravidla návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základní právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožná či jen s drobnými odchylkami. Soudy jej odhalí i díky jednotě v osobě žalobce, jeho právního předchůdce anebo jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby.“ Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podala u zdejšího soudu „shodné“ žaloby např. pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, či , spisová značka, . Soud má za to, že tak byly splněny podmínky pro přiznání nákladů dle § 14b AT.Žalobkyni náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu ve výši 28,02 % z částky , částka, (zaplacený soudní poplatek), advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) AT], návrh ve věci samé, výzva k plnění [§ 11 odst. 1 písm. d) AT], mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x , částka, [§ 14b odst. 1 písm. c) AT], paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x , částka, [§ 14b odst. 5 písm. a) AT], , částka, (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 28,02 % z částky , částka, , tj. má nárok na úhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.