Občanský soudní řád · 99/1963 Sb. · § 120 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 120 občanského soudního řádu stanoví, že účastníci řízení mají povinnost navrhnout důkazy k podpoře svých tvrzení, přičemž soud rozhoduje o tom, které z navržených důkazů provede, a může provést i jiné důkazy, pokud jsou potřebné a vyplývají ze spisu.
§ 120 Důkazní povinnost
(1) Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
(2) Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.
(3) Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.
Paragraf 120 občanského soudního řádu stanoví, že účastníci řízení mají povinnost navrhnout důkazy k podpoře svých tvrzení, přičemž soud rozhoduje o tom, které z navržených důkazů provede, a může provést i jiné důkazy, pokud jsou potřebné a vyplývají ze spisu.
Co to znamená v praxi
Účastníci musí aktivně předkládat důkazy (např. listiny, svědky, znalecké posudky), aby prokázali pravdivost svých tvrzení.
Soud sice rozhoduje, které důkazy provede, ale nemůže provést důkazy, které účastníci vůbec nenavrhli, s výjimkou situací, kdy tyto důkazy vyplývají z obsahu spisu a jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu.
Pokud účastníci nenavrhnou dostatečné důkazy, soud bude vycházet pouze z těch důkazů, které byly provedeny, což může vést k nepříznivému rozhodnutí pro stranu, která svá tvrzení neprokázala.
Pokud se účastníci shodnou na určitém skutkovém stavu, soud může tato jejich shodná tvrzení převzít jako svá skutková zjištění.
Na co si dát pozor
Je klíčové včas a řádně označit všechny důkazy, které podporují vaše tvrzení, neboť soud nemusí sám aktivně vyhledávat důkazy, které jste nenavrhli.
Nepředložení nebo nedostatečné předložení důkazů může mít za následek, že soud nebude moci vaše tvrzení uznat za prokázaná, i kdyby byla pravdivá.