17 C 131/2024-37 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 15 170 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela s žalovanou smlouvu úvěru dne 26. 5. 2023, a to dálkovým způsobem, a poskytla žalované na její účet ověřený ověřovací platbou částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni kromě jistiny také úrok ve výši 40 % z jistiny a měsíčně splácet minimálně úrok. Žalovaná nesplácela řádně a včas a žalobkyně proto k 28. 9. 2023 úvěr zesplatnila a požadovala po žalované kromě jistiny 10 000 Kč i zákonný úrok z prodlení od 29. 9. 2023, úrok 4 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 170 Kč. Žalobkyně tvrdila, že řádně prověřila úvěruschopnost žalované lustrací ve veřejných databázích, výpisy z účtů a výplatními páskami.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z kopií rodného listu a občanského průkazu žalované soud zjistil, že žalovaná poskytla žalobkyni před uzavřením smlouvy své osobní údaje. Z výpisu z účtu žalované za březen 2023 soud zjistil, že žalovaná měla mzdu v tomto měsíci ve výši 14 884 Kč, počáteční zůstatek 0 Kč, konečný -94 Kč. Z výpisu z účtu žalované za měsíc duben 2023 soud zjistil, že žalovaná měla v tomto měsíci mzdu 18 186 Kč, počáteční zůstatek -94 Kč, konečný zůstatek 91,53 Kč. Z dokladů o příjmech žalované má soud za prokázané, že v březnu 2023 měla mzdu 14 884 Kč, v dubnu 2023 mzdu 18 186 Kč, v květnu 2023 mzdu 16 593 Kč. Z potvrzení o platbě 1 Kč soud zjistil, že dne 25. 5. 2023 žalobkyni přišla platba 1 Kč s variabilním symbolem – rodným číslem žalované. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 5. 2023 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 30 000 Kč s úrokem 40 % měsíčně, který má žalovaná splácet měsíčně ve výši úroku, s tím, že žalobkyně může požadovat okamžité splacení celého dluhu poruší – li žalovaná svou povinnost, pro případ prodlení má žalobkyně právo na smluvní pokutu 0,1 % denně z částky s níž by byla žalovaná v prodlení. Z potvrzení o platbě ze dne 26. 5. 2023 má soud za prokázané, že na účet, z kterého byla zaslána ověřovací platba, žalobkyně poukázala 10 000 Kč. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 7. 5. 2024 má soud za prokázané, že žalovaná byla majitelkou účtu a dne 26. 5. 2023 byla částka 10 000 Kč na její účet připsána. Z dopisu ze dne 25. 9. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně úvěr zesplatnila a žádala uhrazení do 3 dnů. Z výzvy ze dne 24. 1. 2024 s podacím lístkem má soud za prokázané upomínání žalované.4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s žalobkyní elektronicky dálkovým způsobem smlouvu o revolvingovém úvěru a poskytla za tímto účelem osobní údaje a kopii občanského průkazu, žalované byl poskytnut úvěr v částce 10 000 Kč a tato částka zaslána na účet žalované, kam byla připsána. Žalovaná nesplácela dle dohody a žalobkyně úvěr k 25. 9. 2023 zesplatnila a žádala splacení do 3 dnů. Dále pak žalovanou upomínala. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřovala příjem žalované a její výpisy z účtu za dva měsíce předcházející uzavření smlouvy.5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. , spisová značka, ze dne 13. 2. 2019, je soud povinen zjišťovat, jakým způsobem prověřil věřitel schopnost žalované úvěr splácet, jak mu ukládá zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě žalobkyně ověřila příjmy žalované ve výši od 14 884 Kč do 18 186 Kč a pohyby na účtu žalované v březnu a dubnu 2023, kde měla žalovaná zůstatek maximálně 91,53 Kč a i zůstatek záporný. Žalobkyně tak měla mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet a dále úvěruschopnost žalované prověřovat, zejména pravidelné výdaje, které z výpisu z účtu nebyly zjistitelné. Žalobkyně tvrdila, že žalovanou lusrovala ve veřejných rejstřících, výstupy však nedoložila. Je povinností věřitele aktivně prověřovat úvěruschopnost dlužníka a zjišťovat i jeho výdaje, nespolehnout se jen na údaje uvedené dlužníkem. O doplnění tvrzení a důkazních návrhů nemohl soud žalobkyni poučit, když se jednání neúčastnila, na možnost takového poučení byla v předvolání upozorněna. Pokud žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru bez řádného prověření, přestože tu byly důvody pochybovat o schopnosti žalované úvěr splácet, smlouva je z tohoto důvodu absolutně neplatná ve smyslu § 588 občanského zákoníku.6. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o. z. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalované poskytla jako jistinu úvěru, tedy částky 10 000 Kč. Žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení od 29. 9. 2023, nejméně od této doby žalovaná věděla, že žalobkyně požaduje vrácení mimo jiné i jistiny, uběhla dle soudu přiměřená lhůta pro vrácení plnění z neplatné smlouvy, navíc břemeno tvrzení a důkazní je v tomto případě na žalované, proto soud přiznal žalobkyni kromě jistiny i právo na zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. V ostatním pak soud žalobu zamítl.7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobkyně byla ve sporu úspěšnější a při započtení příslušenství do posouzení úspěchu a neúspěchu má právo na náhradu 32,8 % jejích účelně vynaložených nákladů, které tvoří odměna za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 300 Kč dle §14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. ( advokátní tarif), dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř., celkem náklady 2 252 Kč. Žalovaná je povinna žalobkyni nahradit náklady v částce 738,66 Kč. Podmínky § 14b advokátního tarifu byly splněny.8. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř., když k jinému postupu neshledal důvod.