17 C 238/2024-23 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru a na jejím základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, skládající se z půjčené částky , částka, a souhrnného poplatku ve výši , částka, . Podle uzavřené úvěrové smlouvy měl žalovaný splácet úvěr týdenními splátkami ve výši , částka, . Žalovaný zaplatil žalobkyni částku , částka, , kterou žalobkyně započetla nejprve na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, sjednaných a vyměřených smluvních pokut a dalších položkových nároků žalobkyně dle úvěrové smlouvy. Dále uvedla, že úvěruschopnost žalovaného prověřila lustrací ve veřejných databázích, telefonickým dotazem u zaměstnavatele a vyhodnocením podkladů vyplněných žalovaným.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalovaný smlouvu uzavřel dne , datum, , čerpaná částka činila , částka, se zápůjční úrokovou sazbou 70,89 % ročně, sjednán byl dále úrok , částka, , poplatek za zpracování a doručení úvěru , částka, a poplatek za hotovostní inkaso splátek , částka, . Celková výše spotřebitelského úvěru, kterou měl žalovaný zaplatit, činila , částka, . Smluvní strany si dohodly týdenní splácení úvěru, a to v 60ti týdenních splátkách, každá ve výši , částka, . Čerpanou částku úvěru ve výši , částka, žalobkyně předala žalovanému v hotovosti dne , datum, . Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a jeho přílohy soud zjistil, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru seznámen s popisem základních vlastností spotřebitelského úvěru, tj. s celkovou výší, podmínkami čerpání, dobou trvání, celkovou částkou, kterou je třeba žalobkyni splatit, výší týdenních splátek, zápůjční úrokovou sazbou, RPSN, výší účtovaných poplatků a dalšími právními aspekty sjednaného úvěru. Z evidenční karty klienta ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, že vyšla z tvrzení žalovaného, který uvedl, že je ženatý, bydlí v nájmu, s tím, že počet členů domácnosti tvoří 2 osoby, má základní vzdělání, nemá vlastní vůz ani nemovitost, s žalobkyní již v minulosti uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako dělník na plný pracovní úvazek u společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , na dobu neurčitou a má čistý měsíční příjem , částka, . Životní výdaje na bydlení činí , částka, . Nebankovní závazky má ve výši , částka, měsíčně, jeho věřitelem je žalobkyně, neboť , datum, uzavřel s žalobkyní spotřebitelský úvěr s celkovou dlužnou částkou , částka, . Žalovaný uvedl, že celkové měsíční výdaje domácnosti tvoří částku , částka, a disponibilní zůstatek je tak v jeho případě , částka, . Částka životního minima na ověření byla vyčíslena částkou , částka, . V kolonce evidenční karty označené jako „doplňující informace“ je uvedeno: občanský průkaz (OP), výplatní pásky za 7 - 8 měsíc 2022, pracovní smlouva. Z informací o smlouvě: 23-442652, která zachycuje výši předepsaných týdenních plateb od 39 kalendářního týdne 2022 do 47 kalendářního týdne 2023, má soud za prokázané, že žalovaný zaplatil žalobkyni celkem , částka, . Z předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř. k úhradě dlužného plnění ze dne , datum, a archu odeslaných zásilek ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému oznámila, že ke dni , datum, eviduje celkový zůstatek ke splacení ve výši , částka, a poskytla mu lhůtu k plnění do dne , datum, .4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že dne , datum, žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku , částka, a ten samý den žalobkyně tuto částku v hotovosti předala žalovanému. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně ověřovala prostřednictvím údajů, které jí žalovaný sdělil a které byly zaneseny do tzv. evidenční karty klienta dne , datum, . Žalovaný se zavázal čerpanou částku úvěru a účtované poplatky žalobkyni splatit v 60týdenních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný uhradil žalobkyni celkem , částka, .5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebiteli podle § 1810 a násl. o.z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, , Ústavního soudu ze dne , datum, , sp.zn. III ÚS 4129 či Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, , soud zjišťoval, jakým způsobem žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet, je stanovena nejen na ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků.6. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného prověřovala, toto tvrzení však neprokázala. Žalobkyně nepředložila v tzv. evidenční kartě klienta tvrzené výplatní pásky za 7. a 8. měsíc roku 2022, pracovní smlouvu žalovaného, ani jiné dokumenty dokládající jeho majetkovou a sociální situaci za účelem ověření. Nebyl tak doložen reálný čistý příjem žalovaného, ani jeho reálné výdaje. Poukázat je třeba na tvrzené výdaje žalovaného vynakládané na nájemní bydlení pro dvoučlennou domácnost ve výši , částka, , které nebyly nijak ověřovány. Rovněž nebylo blíže zkoumáno a ověřováno tvrzení žalovaného, že chod dvoučlenné domácnosti je financován z jednoho zdroje příjmů a že disponibilní zůstatek žalovaného je nižší než částka životního minima na ověření. Informace opatřené žalobkyní za účelem ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr tak nelze považovat za dostatečné a nezbývá než konstatovat, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti postupovat s odbornou péčí, když vyšla z neověřených údajů a rezignovala tak na zkoumání a ověřování výdajů žadatele o úvěr a jeho schopnost úvěr splácet. Za takové situace zde byly pochybnosti o schopnostech žalovaného úvěr splácet. Z tohoto důvodu je uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná ve smyslu § 588 o.z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se jednání u soudu nezúčastnila, soud ji proto ohledně prokázání prověřování úvěruschopnosti nemohl poučit, přestože to v předvolání avizoval.7. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž by tu byl závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i případě, byl-li závazek zrušen.8. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o.z. právo na vrácení poskytnuté jistiny úvěru, a to ve výši rozdílu mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla a částkou, kterou žalovaný na danou pohledávku uhradil. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne , datum, částku , částka, , žalovaný splatil žalobkyni celkem , částka, , žalobkyně má tak nárok na vrácení , částka, . V této části proto soud žalobě vyhověl, včetně práva na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., počítaný z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení (výrok I). Žalobkyně v předžalobní výzvě žádala o uhrazení dluhu do , datum, , nejméně od této doby tedy žalovaný věděl, že žalobkyně požaduje vrácení mimo jistiny i zákonné úroky z prodlení. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl (výrok II).9. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla při započtení příslušenství úspěšná ze 47 % a neúspěšná z 53 %, neboť soud jí vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky , částka, s příslušenstvím. Procesně úspěšnější byl tedy žalovaný, kterému však žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.10. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř., když k jinému postupu neshledal důvod.