17 C 47/2024-15 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení výše uvedené částky. Uvedla, že žalovaný provozoval vozidlo RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu , Anonymizováno, a od 7. 10. 2021 do 31. 12. 2021 provozoval celkem 86 dnů toto vozidlo bez povinného pojištění odpovědnosti, je proto povinen zaplatit žalobkyni příspěvek dle zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení a příspěvek byl splatný dne 18. 6. 2022, požaduje proto zaplacení příspěvku v částce 5 590 Kč a 300 Kč jako poplatek za mimosoudní uplatnění práva. Žalovaný dále provozoval toto vozidlo od 1. 1. 2022 do 29. 4. 2022 celkem 119 dnů bez povinného pojištění odpovědnosti, je proto povinen zaplatit žalobkyni příspěvek dle zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení a příspěvek byl splatný dne 27. 9. 2022, požaduje proto zaplacení příspěvku v částce 7 735 Kč a 300 Kč jako poplatek za mimosoudní uplatnění práva.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), žalovaný po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem, žalobkyně souhlasila.4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovanému jako provozovateli vozidla RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu , Anonymizováno, , žalobkyně dne 4. 4. 2022 zaslala výzvu k úhradě do garančního fondu, když neměl vozidlo pojištěno od 7. 10. 2021 do 31. 12. 2021, a to do 60 dnů v částce 5 590 Kč a 300 Kč jako náklady na uplatnění. Další upomínky zaslala žalobkyně žalovanému dne 8. 7. 2022, 4. 8. 2022 a 5. 9. 2022. Žalobkyně dále zaslala žalovanému ohledně uvedeného vozidla výzvu k úhradě do garančního fondu, když neměl vozidlo pojištěno od 1. 1. 2022 do 29. 4. 2022, a to do 60 dnů v částce 7 735 Kč. Další upomínky zaslala žalobkyně žalovanému dne 21. 10. 2022 a 14. 11. 2022.5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, Nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 tohoto zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 6 tohoto zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.6. Po právní stránce posoudil věc tak, že žalobkyně splnila svou povinnost podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a zaslala žalovanému výzvu, že nesplnil svou povinnost dle § 1 odst. 2 tohoto zákona, byl provozovatelem výše označeného vozidla bez povinného pojištění a proto má žalobkyně dle § 4 odst. 1 právo od žalované jako provozovatele vozidla požadovat úhradu příspěvku za celkem 205 dnů ve výši 13 325 Kč (7 735 Kč dle prvé výzvy a 5 590 Kč dle druhé výzvy). Soud tak žalobě vyhověl a to včetně nákladů na uplatnění pohledávky v celkové výši 600 Kč, když žalobkyně prokázala, že žalovaného opakovaně upomínala a soud proto takovou výši považuje za přiměřenou. Vyhověl žalobě i v části požadovaného zákonného úroku z prodlení z dlužného pojistného dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když žalovaný byl v prodlení se zaplacením, přičemž výše zákonného úroku z prodlení odpovídá § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 300 Kč dle §14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14 b) odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. v částce 252 Kč, celkem náklady 2 252 Kč.8. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.