18 C 113/2024-34 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 18 300 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že se jedná o dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 17. 4. 2023, jejíž podmínky žalovaná řádně neplnila a která byla zesplatněna ke dni 20. 9. 2023. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč, smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 800 Kč a ze smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z jistiny za období od data prodlení do data odeslání předžalobní výzvy v kapitalizované výši 1 500 Kč. Dále žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení z částky 16 800 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení. Svůj dluh žalovaná neuhradila, přestože jí byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.3. Žalobce se z účasti na nařízeném jednání omluvil, žalovaná se k nařízenému jednání bez včasné a důvodné omluvy nedostavila. Soud tak ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“).4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin bylo ohledně skutkového stavu zjištěno, že účastníci sjednali pomocí prostředků komunikace na dálku dne 17. 4. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit a zaplatit úroky. Strany si sjednaly, že úvěr bude poskytnut na dobu neurčitou a smlouva bude trvat do úplného splacení jistiny žalovanou. Úroková sazba byla sjednána v sazbě 40 % měsíčně. Žalovaná se zavázala splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 17. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná dle smlouvy splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Mezi stranami byla dále v čl. 4.2. písm. c) smlouvy ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. V čl. 6.2. smlouvy se strany dohodly, že v případě prodlení žalované po dobu dva kalendářní měsíce nebo delší, se bez dalšího stává splatný celý dluh, tj. nesplacená jistina, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 4. 2023). Žalovaná čerpala jistinu úvěru ve výši 12 000 Kč, která jí byla zaslána na bankovní účet dne 17. 4. 2023 (prokázáno potvrzením o platbě). Dopisem ze dne 17. 9. 2023 informoval žalobce žalovanou, že vzhledem k jejímu opakovanému porušování smluvních podmínek, vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru došlo k tomuto dni k zesplatnění úvěru a vyzval ji k úhradě celkové dlužné částky ve výši 56 358 Kč do tří dnů (prokázáno oznámením o zesplatnění ze dne 17. 9. 2023). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 24. 1. 2024 (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 24. 1. 2024 včetně dokladu o odeslání).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Žalobce sjednal smlouvu v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. K posouzení úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy žalobce uvedl, že vycházel z údajů poskytnutých žalovanou. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna úvěr splatit, a že řádně zvážila své možnosti. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobci výpisy ze svého bankovního účtu. Žalovaná byla dále lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Úvěruschopnost žalované ověřoval žalobce výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Úvěry jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Žalovaná prohlásila, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není si vědoma, že by byla evidována v jakékoli z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie a nejsou jí známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jejích dluhů a povinností vůči společnosti. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a byla jí schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Ke svým tvrzením doložil žalobce žádost o úvěr a výpisy z účtu žalované za měsíce leden, únor a březen 2023.11. Soud konstatuje, že posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany žalobce považuje za nedostatečné. Žalobce nedoložil, že by lustraci žalované v jím uváděných dostupných databázích skutečně provedl. V žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaná byla v době poskytnutí úvěru zaměstnána u společnosti , jméno FO, s měsíčním příjmem 20 156 Kč a její měsíční výdaje činí 4 800 Kč. Žalobce si obstaral od žalované výpisy z jejího bankovního účtu za tři měsíce předcházející poskytnutí úvěru, které zároveň soudu předložil. Z těchto výpisů vyplývá, že příjem žalované činil zhruba v žádosti uváděných 20 000 Kč, přičemž pocházel z nemocenského, rodičovského příspěvku a přídavků na děti. Žalovaná ve všech uvedených měsících veškeré prostředky na svém účtu spotřebovávala a zůstatek na jejím účtu se na konci měsíce vždy pohyboval v pouhých jednotkách korun. Skutečné výdaje žalované tak rozhodně neodpovídaly částce dle žádosti. Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že žalobce nemohl být v pozici, kdy by z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet.12. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy byla splněna jeho zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobce uzavřel předmětnou smlouvu s žalovanou, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalované daný úvěr po dobu jeho trvání splácet13. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyl sjednán platný závazek, má žalobce podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že vyplatil z titulu smlouvy o úvěru žalované částku 12 000 Kč, žalovaná nezaplatila ničeho a na jistině úvěru jí tak zbývá uhradit právě částku ve výši 12 000 Kč. Za shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je v tomto rozsahu důvodný. Úrok z prodlení soud přiznal dle § 1970 o.z. žalobci v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě stanovené žalované v oznámení o zesplatnění (výrok I.