18 C 238/2024-18 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřeli dne 26. 5. 2008 smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit smluvnímu věřiteli celkem částku ve výši 19 680 Kč (jistina 12 000 Kč + souhrnný poplatek 7 680 Kč) ve 40 pravidelných týdenních splátkách. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den 2. 3. 2009. Žalovaná však půjčku řádně a včas nesplácela a ke dni splatnosti poslední splátky svůj závazek nesplnila. Původnímu věřiteli uhradila celkem částku ve výši 6 480 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo k postoupení pohledávky na přechodného věřitele (společnost , právnická osoba, ) a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 uzavřené mezi přechodným věřitelem a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná již na svůj dluh po postoupení pohledávky ničeho neuhradila. Žalovaná pohledávka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 12 000 Kč a neuhrazeného souhrnného poplatku ve výši 1 200 Kč (v žalobě jako kapitalizovaný úrok). K úhradě dlužné částky byla žalovaná bezvýsledně vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 25. 4. 2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Skutečnost, že žalobce je právnickou osobou se sídlem na území Malty, zakládá v řízení mezinárodní prvek, a je třeba se zabývat tím, zda je ve věci dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Česká republika i Malta jsou členy Evropské unie, a proto je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (se zřetelem k článku 66 bod 1 tohoto nařízení). Podle Čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle práva České republiky, neboť původní vztah byl vztahem bez zahraničního prvku a postoupením pohledávky nemůže dojít ke změně práv a povinností stran.5. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , a žalovaná uzavřeli dne 26. 5. 2008 smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdce žalobce předal v den podpisu smlouvy žalované v hotovosti částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutím půjčky zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 680 Kč. Celková částka, kterou byla žalovaná povinna splatit v pravidelných 40 týdenních splátkách po 492 Kč k rukám zástupce věřitele tedy činila 19 680 Kč (prokázáno smlouvou o půjčce č. , tel. číslo, ). Žalovaná na půjčku splatila celkem částku 6 480 Kč, která byla ve smyslu článku 5 smluvních podmínek započítána na souhrnný poplatek (prokázáno čl. 5 smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo k postoupení pohledávky na přechodného věřitele (společnost , právnická osoba, .) a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 uzavřené mezi přechodným věřitelem a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. O postoupení pohledávky na žalobce byla žalovaná písemně informována (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, oznámením o postoupení pohledávky ze dnů 25. 6. 2015 a 11. 9. 2018 včetně poštovních podacích archů, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek). K úhradě zbývající části dluhu, byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 25. 4. 2024 (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 25. 4. 2024 včetně poštovního podacího archu).6. Za shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce částky ve výši 12 000 Kč, kterou žalovaná prokazatelně převzala v hotovosti při podpisu smlouvy.7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků za použití ust. § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jako smlouvu o půjčce podle § 657 a násl. zákona číslo 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „obč.zák.“). Podle § 657 obč.zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč.zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Podle ust. § 524 obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně.10. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu:- 800 Kč (zaplacený soudní poplatek)- Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/; vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), návrh ve věci samé, předžalobní výzva (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.)o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby do podání návrhu činí 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 a.t.)o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.)- 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).