19 C 150/2024-83 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 63 445, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela se žalovanou jako úvěrovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se je zavázala žalobkyni vrátit a zaplatit ujednaný úrok ve výši 24, 46 % p.a., a to v měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním splátky, která dospěla dne , datum, , a její prodlení trvalo i přes výzvy žalobkyně ze dne , datum, a ze dne , datum, . V důsledku toho žalobkyně dopisem ze dne , datum, prohlásila dluhy založené smlouvou o úvěru jako celek za splatné a vyzvala žalovanou k jejich splnění. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni celkem , hodnota, , , částka, , z toho 62 445, , částka, na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, 6 856, , částka, na úroku za období od , datum, do , datum, a , částka, na nákladech za odeslání upomínek ze dne , datum, a ze dne , datum, . Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je rovněž úrok z prodlení v zákonné výši 14, 75 % p.a. z částky 69 302, , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu měly uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše , částka, (čl. IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru), z toho , částka, měly účastnice řízení započítat se vzájemnou pohledávkou žalobkyně za žalovanou na zaplacení nákladů na „lustrum v registrech“ ve výši , částka, , nákladů na spěšné vyplacení peněžních prostředků ve výši , částka, , nákladů na „ověření úvěrového případu“ ve výši , částka, , na provizi zprostředkovatele ve výši , částka, a na zaplacení „ostatních administrativních nákladů“ žalobkyně ve výši , částka, , dále , částka, se žalobkyně měla zavázat poukázat na účet vedený pro žalovanou a , částka, měly účastnice řízení započítat se vzájemnou pohledávkou žalobkyně za žalovanou, kterou měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, (čl. IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru). Žalovaná se měla zavázat vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v 72 splátkách (čl. IV. odst. 4.4. smlouvy o úvěru) po , částka, (čl. V. odst. 5.1. smlouvy o úvěru) spolu s úrokem ve výši 24, 46 % p.a. (čl. IV. odst. 4.5. smlouvy o úvěru), a to poukázáním na účet vedený pro žalobkyni (čl. V. odst. 5.2. smlouvy o úvěru). Dále se měla zavázat zaplatit žalobkyni náklady na „lustrum v registrech“ ve výši , částka, , náklady na spěšné vyplacení peněžních prostředků ve výši , částka, , náklady na „ověření úvěrového případu“ ve výši , částka, , provizi zprostředkovatele ve výši , částka, a „ostatní administrativní náklady“ žalobkyně ve výši , částka, (čl. IV. odst. 4.8. smlouvy o úvěru). Účastnice řízení dále měly ujednat „doplňkovou službu podpora“, na jejímž základě měla mít žalovaná právo odložit splatnost tří splátek nebo přerušit plnění ujednaných splátek v případě , podezřelý výraz, nebo ztráty zaměstnání (čl. VII. smlouvy o úvěru) a žalovaná se měla zavázat zaplatit žalobkyni odměnu v měsíčních splátkách po , částka, (čl. II. odst. 2.7. až 2.9. smlouvy o zřízení doplňkové služby). Pokud by se žalovaná ocitla v prodlení se splněním dluhu, měla mít žalobkyně právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v důsledku prodlení žalované vznikly, právo na smluvní pokutu ve výši poloviny jistiny pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, nanejvýš však , částka, , a právo na úrok z prodlení v zákonné výši (čl. V. odst. 5.3. smlouvy o úvěru). Žalobkyně se pro takový případ měla zavázat odeslat žalované písemnou upomínku o splnění jejího dluhu v dodatečné lhůtě v délce pěti dnů ode dne jejího doručení žalované a žalovaná se měla zavázat zaplatit za její odeslání žalobkyni , částka, . Pokud by prodlení žalované trvalo i přes tuto upomínku, měla být žalobkyně povinna písemně vyzvat žalovanou další upomínkou ke splnění jejího dluhu v dodatečné lhůtě pěti dnů od doručení takové upomínky žalované a žalovaná měla být povinna zaplatit za to žalobkyni , částka, (čl. V. odst. 5.4. smlouvy o úvěru). Pokud by žalovaná svůj dluh nesplnila ani po opakované upomínce, měla mít žalobkyně právo prohlásit jej za splatný jako celek a úrok se měl stát součástí jistiny pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků (čl. V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru). Prohlášení o splatnosti dluhu měla žalobkyně oznámit žalované písemně (čl. V. odst. 5.7. smlouvy o úvěru). K této smlouvě připojila podpis jen žalobkyně.4. Z výpisu z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou podle stavu ke dni , datum, soud zjistil, že žalobkyně v době uzavření smlouvy o úvěru byla oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná poukázala žalobkyni , částka, .6. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně poukázala žalované , částka, , a to na účet vedený pro žalovanou, jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, .7. Ze zprávy elektronické pošty ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění splátky, která měla dospět dne , datum, , ve výši , částka, v dodatečné lhůtě do , datum, a k zaplacení „sankce“ za odeslání upomínky ve výši , částka, .8. Ze zprávy elektronické pošty ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění splátky, která měla dospět dne , datum, , v dodatečné lhůtě do , datum, a k zaplacení „sankce“ za odeslání upomínky ve výši , částka, .9. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované splatnost dluhu, který měla založit smlouva o úvěru jako celku, v důsledku prodlení žalované s plněním splátek a vyzvala ji ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, . Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.13. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu o úvěru „SMS podpisem“.14. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.15. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.16. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.17. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.18. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.19. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba m