19 C 2/2024 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 2 085 Kč s úrokem z prodlení ve výši 219 Kč. V žalobních důvodech uvedla, že jako pojistitelka uzavřela dne [datum] se žalovanou jako pojistnicí pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění, s pojistným ve výši 537 Kč měsíčně. Pojištění zaniklo dne [datum] v důsledku prodlení žalované se zaplacením pojistného. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení pojistného za období od [datum] do [datum] v poměrné výši 1 435 Kč. Mimoto je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni„ poplatek za předčasné ukončení smlouvy“ ve výši 350 Kč a„ poplatek“ za odeslání upomínky ze dne [datum] ve výši 300 Kč Vedle toho se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky 2 085 Kč za dobu od [datum] do [datum], tj. ve výši 219 Kč. Pohledávku žalobkyně za žalovaným žalovaná nesplnila ani přes výzvu zástupkyně žalobkyně ze dne [datum]. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět co do žalobního požadavku na zaplacení„ poplatku za předčasné ukončení smlouvy“ ve výši 350 Kč a„ poplatku“ za odeslání upomínky ve 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 650 Kč od [datum] do [datum], tj. 69 Kč, celkem tedy co do 719 Kč. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku v uvedeném rozsahu řízení zastavil, aniž by se vyhledával souhlas žalované s částečným zpětvzetím žaloby (§ 96 odst. 1 a 4 o.s.ř.). 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Žalobkyně již v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání postupem podle § 115a o.s.ř. Soud usnesením ze dne 10. 1. 2024, č.j. 19 C 2/2024 – 12, vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda s takovým postupem souhlasí. Se zřetelem k tomu, že se k této výzvě nevyjádřila, soud předpokládá, že ani žalovaná k němu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Za souhlasu obou účastnic řízení tak soud rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 5. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně jako pojistitelka uzavřela dne [datum] se žalovanou jako pojistnicí pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění. V uzavřené pojistné smlouvě ujednaly pojistné období v délce jednoho měsíce, které počínalo vždy od prvního dne v měsíci. Počátek pojištění ujednaly na [datum]. Výše pojistného činila 353 Kč za pojistné období a bylo splatné vždy k prvnímu dni každého pojistného období. Pojistné za pojistná období od [datum] žalovaná nezaplatila, a žalobkyně ji proto dopisem ze dne [datum] vyzvala k jeho zaplacení v dodatečné lhůtě do [datum], s tím, že jinak pojištění zanikne. Dopisem ze dne [datum] pak vyrozuměla žalovanou o zániku pojištění ke dni [datum]. 6. Žalovaná se v uzavřené pojistné smlouvě (§ 2758 odst. 1 o.z.) zavázala platit pojistné ve výši 353 Kč za každé pojistné období v délce jednoho měsíce. Pojistné za pojistná období od [datum] však nezaplatila ani v dodatečné lhůtě do [datum], kterou žalobkyně určila žalované v dopisu ze dne [datum]. Tato lhůta marně uplynula, a pojištění proto zaniklo dne [datum] zaniklo (§ 2804 o.z.). Žalovaná tak byl povinna zaplatit žalobkyni pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 1 435 Kč (§ 2782 odst. 1 o.z.). 7. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky 1 435 Kč od [datum] do [datum], tj. 150 Kč (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Za období před [datum] a po [datum] žalobkyně zaplacení úroku z prodlení nežádala. Celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 1 585 Kč. 8. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 9. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 69 % a žalovaná v rozsahu 31 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 1 585 Kč, zatímco řízení v důsledku procesního zavinění žalobkyně zčásti zastavil co do částky v celkové výši 719 Kč, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 38 % Náklady řízení přitom činí 1 368 Kč a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši 400 Kč a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 968 Kč (dva úkony právní služby po 200 Kč při tarifní hodnotě 2 085 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po 100 Kč při tarifní hodnotě 2 085 Kč, a to výzva k plnění ze dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč, celkem tedy 800 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 168 Kč). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 38 %, tj. 520 Kč. 10. Výzvu zástupkyně žalobkyně žalované ze dne [datum] soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se její obsah co do právního rozboru omezil pouze na to, že se pojistná smlouva řídí občanským zákoníkem. Náklad na podání žalobkyně ze dne [datum] soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, které měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), třebaže jím současně vzala žalobu zčásti zpět. 11. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012). Předmětem řízení je peněžité plnění, které nepřevyšuje 50 000 Kč na jistině.