19 C 302/2024-28 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 16 331, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovanou jako úvěrovanou pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala je společně s úrokem ve výši 0, 933 % denně, „poplatkem“ za poskytnutí úvěru ve výši 1, 99 % poskytnutých peněžních prostředků, „poplatkem za službu klidné spaní“ ve výši 3, , částka, denně, „poplatkem za službu presto“ ve výši , částka, a „poplatkem za službu informační servis SMS“ ve výši 0, , částka, denně vrátit do , datum, . Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním těchto dluhů. Žalobkyně tak má za žalovanou pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, , „poplatku“ za poskytnutí úvěru ve výši 298, , částka, , „poplatků za službu klidné spaní“ v celkové výši 109, , částka, , „poplatku za službu presto“ ve výši , částka, a „poplatků za službu informační servis SMS“ v celkové výši 28, , částka, , jakož i právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. 729, , částka, . Příslušenstvím pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaná je nesplnila ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tuto smlouvu měly dne , datum, uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky jako revolvingový úvěru v úvěrovém rámci ve výši , částka, a žalovaná se měla zavázat je vrátit společně s úrokem ve výši 0, 933 % denně, „poplatkem“ za poskytnutí úvěru ve výši 1, 99 % z poskytnutých peněžních prostředků, „poplatkem za službu klidné spaní“ ve výši 3, , částka, denně, „poplatkem za službu presto“ ve výši , částka, a „poplatkem za službu informační servis SMS“ ve výši 0, , částka, denně, a to ve splátkách ujednaných podle všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, na které měla smlouva o úvěru odkazovat. K listině, která měla zachycovat obsah smlouvy o úvěru, připojil podpis pouze zástupce žalobkyně.4. Ze sdělení Air bank a.s. ze dne , datum, , včetně výpisu z účtu vedeného pro žalovanou za období od , datum, do , datum, , soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, .5. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované týž den, jak vyplývá z podacího lístku.6. Žalobkyně tedy dne , datum, poukázala žalované částku ve výši , částka, . Dopisem ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci.7. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně účinných od , datum, , ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, z listiny označené za informace pro spotřebitele, ze záznamu žalobkyně o ověření totožnosti žalované, ze záznamu žalobkyně o výši doložených příjmů žalované, z metodiky žalobkyně pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, ze záznamu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalované, z kopie občanského průkazu žalované, z předpisu splátek ani ze záznamu žalobkyně o poskytnutí peněžních prostředků soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.8. Žalobkyně skutkově tvrdila, že účastnice řízení uzavřely smlouvu o úvěru prostřednictvím internetových stránek žalobkyně.9. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.10. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.11. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.12. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.13. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.14. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.15. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.16. Pouhá doložka o podpisu žalované vyhotovená žalobkyní nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podobě, kterými je v projednávané věci nabídka žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.17. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nenavrhla žádné důkazní prostředky o tom, že účastnice řízení prostřednictvím internetových stránek žalobkyně uzavřely smlouvu o úvěru. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.18. Sama okolnost, že žalobkyně poukázala žalované částku ve výši , částka, , nedostačuje k závěru, že žalovaná vskutku přijala nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měla žalovaná žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalované poskytla částku ve výši , částka, , avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy.19. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.22. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.23. Nedošlo-li mezi účastnicemi řízení k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši , částka, , kterou žalobkyně poskytla žalované, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat.24. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení v zákonné výši 14, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády