24 C 67/2023-46 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vyklizení nemovitých věcí v katastrálním území , adresa, , konkrétně rodinného domu, který je součástí pozemku parc. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, (zahrada), oboje zapsané na listu vlastnictví 510. V žalobě uvedla, že je jediným vlastníkem těchto nemovitých věcí, přičemž žalovaný je její bývalý manžel, který nyní užívá nemovité věci bez právního titulu a odmítá se vystěhovat, přestože ho k tomu žalobkyně opakovaně vyzývala.2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, neboť má k rodinnému domu citový vztah, investoval do něj své finanční prostředky a nemá se kam odstěhovat.3. Soud provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí, rozsudky soudu prvního i druhého stupně o rozvodu manželství účastníků a výzvou k vyklizení včetně dokladu o jejím odeslání žalovanému. Dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:4. Výpisem z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. 200, a pozemku par. č. , hodnota, – zahrada, vše zapsané na listu vlastnictví 510 pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, . Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 30. 11. 2022, č. j. , spisová značka, , bylo manželství žalobkyně a žalovaného rozvedeno. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2023, č. j. , spisová značka, , bylo k odvolání žalovaného potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o rozvodu manželství účastníků řízení. Rozsudek o rozvodu manželství žalobkyně a žalovaného nabyl právní moci dne 28. 4. 2023. Dopisem ze dne 5. 6. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení předmětných nemovitých věci nejpozději do 30 dnů od doručení tohoto dopisu. Z podacího archu bylo zjištěno, že výzva k vyklizení nemovitých věcí byla žalovanému odeslána dne 6. 6. 2023.5. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).6. Dle ustanovení § 769 o. z. zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.7. Kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal (§ 1040 odst. 1 o. z.).8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dnem 28. 4. 2023. Žalovaný nyní nemá k užívání nemovitých věcí žádný právní titul, užívá je bez právního důvodu proti vůli žalobkyně, jakožto jediného vlastníka. Pro právní posouzení věci je pak bez významu obrana žalovaného, že má k domu citový vztah a nemá zajištěné jiné bydlení. Rovněž není předmětem tohoto řízení případné majetkové vypořádání účastníků za vložené investice žalovaného do nemovitostí žalobkyně. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému předmětné nemovité věci vyklidit a vyklizené předat žalobkyni. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 439,96 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba, účast na jednání před soudem) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou k jednání soudu realizovanou dne 16. 1. 2024 náhrada 1 428,07 Kč za 122 ujetých km (, adresa, a zpět) v částce 1 028,07 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 628,07 Kč ve výši 1 811,89 Kč.