11 C 179/2025-32 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16. 5. 2025 domáhal zaplacení částky 24 507,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 25. 8. 2023 do zaplacení. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost , právnická osoba, ., , adresa, a žalovaná uzavřeli dne 2. 9. 2022 smlouvu o úvěru, a to distančně prostřednictvím elektronických prostředků, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč převodem na její účet, kdy úvěr měl být splacen společně s poplatkem ve výši 9 507,22 Kč do 24. 8. 2023. Žalovaná však do uvedeného data peněžní prostředky nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek z 5. 3. 2025 postoupila společnost , právnická osoba, . pohledávku za žalovanou na žalobce a žalovaná byla o této skutečnosti písemně vyrozuměna oznámením ze dne 15. 3. 2025. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu, naposledy pak upomínkou právního zástupce žalobce ze dne 15. 3. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:Právní předchůdce žalobce , právnická osoba, . a žalovaná uzavřeli dne 2. 9. 2022 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které byl žalované týž den poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč na její účet č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, . Tuto částku se žalovaná zavázala poskytovateli úvěru zaplatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 507,22 Kč do 24. 8. 2023. Dle evidence žalobce žalovaná ničeho neuhradila. Na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek přešla pohledávka ze společnosti , právnická osoba, . na žalobce, což bylo žalované sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2025, kdy byla zároveň právním zástupcem žalobce vyzvána k úhradě dlužné částky.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.11. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovanou uzavřeli dne 2. 9. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut v úvěr ve výši 15 000 Kč na její bankovní účet vedený u , právnická osoba, . Žalovaná se zavázala uhradit úvěr společně s poplatkem ve výši 9 507,22 Kč do 24. 8. 2023.12. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce (jeho právní zástupce) se z jednání nařízeného na 25. 9. 2025 omluvil a soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a prokázat shora uvedenou skutečnost.13. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.14. Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce, je tedy neplatná, protože předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.15. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil žalované částku 15 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru a žalovaná nezaplatila ničeho, zbývá jí tedy doplatit celou poskytnutou částku 15 000 Kč. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., jdoucí od 20. 3. 2025 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II).16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný ohledně částky 15 000 Kč s úrokem z prodlení, ohledně zbývající částky 9 507,22 Kč s úroky z prodlení byla jeho žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Procesní úspěch žalobce činil 61 %, neúspěšný byl ve výši 39 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení v poměru 22 %. Žalobci vznikly náklady za právní zastoupení ve věci za 3 úkony právní služby advokáta po 400 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b) vyhl.č. 177/1996 Sb., 21 % DPH advokáta ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř o.s.ř. a 981 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 2 796 Kč, z toho 22 % představuje částku 615 Kč. Soud žalované uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatila k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.17. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.