11 C 180/2025-53 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 21. 5. 2025 domáhal na žalované zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 10. 1. 2025. Uvedl, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit v měsíčních splátkách po 3 000 Kč. Žalovaná nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 1. 2025. Na základě uvedeného žalobce zaslal žalované nejprve upomínku dne 20. 1. 2025 a poté dne 5. 2. 2025 (žalovaná byla zároveň upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru), i přesto však dlužnou splátku úvěru neuhradila. Žalobce tedy přistoupil k zesplatnění úvěru, což žalované oznámil přípisem ze dne 21. 4. 2025. Žalobce požadoval úhradu jistiny ve výši 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 6. 5. 2025 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky naposledy upomínkou právního zástupce žalobce ze dne 21. 4. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a) o.s.ř., kdy účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem.4. Na základě listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, má soud zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalované na její žádost úvěr ve výši 15 000 Kč (čl. 4.2) na její účet č. , č. účtu, (čl. 4.3.). Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem 36 000 Kč, celkem tedy 51 000 Kč (čl. 4.8.). Ke splnění dluhu žalované mělo dojít v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč splatných ke každému 15. dni v měsíci (čl. 5.1.). Pro případ prodlení žalované se zaplacením dlužné částky strany sjednaly právo žalobce na úhradu účelně vynaložených nákladů a právo na úroky z prodlení v zákonné výši. Dále strany sjednaly, že v případě prodlení žalované se zaplacením splátky zašle žalobce žalované postupně ve sjednaných lhůtách dvě upomínky zpoplatněné částkou 500 Kč (čl. 5.4.). Pokud žalovaná ani ve lhůtě dle druhé upomínky dlužnou částku nezaplatí, je sjednáno právo žalobce zesplatnit jistinu úvěru. Zesplatnění úvěru byl žalobce povinen žalované oznámit doporučeným dopisem (čl. 5.7.). Z přílohy č. 1 smlouvy – Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele soud zjistil, že žalobce zjišťoval základní informace o žalované, tedy datum narození, bydliště, stav, dále lustroval žalovanou v evidencích SOLUS, ISIR, centrální evidenci exekucí. Dále zjišťoval příjmy a výdaje žalované, patrně z výpisu z účtu, který však nebyl soudu předložen a z prohlášení žalované. Ze zjištěného usoudil, že žalovaná je úvěruschopná. Z detailu pohybu na účtu – okamžitá příchozí platba z 10. 1. 2025 č. účtu , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . vyplývá, že z účtu č. , č. účtu, byla přijata částka 1 Kč. Z detailu pohybu na účtu – bezhotovostní platba z 10. 1. 2025 č. účtu , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . vyplývá, že na účet č. , č. účtu, byla zaslána částka 15 000 Kč s poznámkou pro příjemce „, Anonymizováno, úvěr“ a poznámkou „, Anonymizováno, úvěr“. Žalované byla dne 20. 1. 2025 zaslána první upomínka k zaplacení splátky 3 000 Kč a poplatku 500 Kč za upomínku, a dále dne 5. 2. 2025 jí byla zaslána druhá upomínka k zaplacení splátky 3 000 Kč a poplatků 2x500 Kč za upomínky. Z dopisu ze dne 21. 4. 2025 vyplývá, že žalobce podle čl. 5.5. smlouvy o úvěru zesplatnil úvěr a vyzval žalovanou ke splnění dluhu ve lhůtě do 5. 5. 2025, jinak bude pohledávka vymáhána soudně.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne 10. 1. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč na její účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně sjednaného úroku, a to formou měsíčních splátek. Dle evidence žalobce žalovaná neuhradila ničeho.11. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Soud dospěl k závěru, že žalobce nedostatečně posoudil úvěruschopnost žalované, když k otázce příjmů a výdajů žalované soudu nepředložil žádné listinné důkazy, například výpis z účtu žalované apod. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.12. Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s žalobcem, je tedy neplatná, protože žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.13. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, žežalovaná neuhradila ničeho, zbývá jí tak na jistinu úvěru uhradit částku 15 000 Kč. Protože žalobce požadoval pouze vrácení jistiny, soud žalobě vyhověl zcela. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci kromě dlužné částky i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., jdoucí od 6. 5. 2025 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě k okamžité úhradě pohledávky) do zaplacení. Soud vyhověl i požadavku žalobce na zaplacení částky 1 000 Kč, jako nákladů spojených s vymáháním, které zhodnotil jako přiměřené náklady vzhledem k rozsahu upomínání žalované.14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 400 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996Sb. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tedy celkem 2 300 Kč. Soud žalované uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatila k rukám advokáta žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.15. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.