11 C 226/2025-57 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5. 6. 2025 se žalobce domáhal zaplacení částky 36 518,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Uvedl, že s žalovanou uzavřel elektronicky dne 26. 9. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 48 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle smluvního ujednání, s odkazem na sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalobce poskytl úvěr prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr uhradit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru. Žalované byl úvěr vyplacen na její účet č. , č. účtu, dne 26. 9. 2024 ve výši 17 000 Kč. Konec doby platnosti kreditního rámce byl stanoven na 20. 3. 2026. Žalovaná na svůj dluh do podání žaloby neuhradila ničeho. V důsledku prodlení jí vznikla povinnost uhradit úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a poplatků, a dále smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny za období 27. 10. 2024 do 25. 1. 2025 ve výši 253,03 Kč. Žalobce před podáním žaloby poslal žalované výzvu k úhradě prostřednictvím svého právního zástupce, a to podáním ze dne 21. 5. 2025.2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila.3. Žalobce se k nařízenému jednání po předchozí omluvě nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Žalovaná u soudního jednání dne 20. 11. 2025 uvedla, že záležitost si příliš nepamatuje, tehdy si brala asi čtyři úvěry z důvodu, že chtěla pomoci synovi, který se zadlužil a hrozilo, že přijde o dům. Žalovaná v té době již splácela dva úvěry poskytnuté , právnická osoba, ., kdy celkové splátky na tyto úvěry činí 13 000 Kč a v současné době žalovaná dluží dvě splátky z důvodu, že musí splácet pozdější úvěry, které si brala kvůli synovi. Úvěr s žalobcem byl sjednán přes internet, dokládala tři výplatní pásky nebo tři výpisy z účtu, příjem žalované v té době činil 28 000 Kč čistého měsíčně. Žalovaná rovněž dokládala kopii občanského průkazu, jiné doklady si nevybavuje, při sjednání úvěru uvedla, že má v péči jedno nezletilé dítě. V současné době je situace žalované taková, že kromě úvěru u ČS, a.s. má splácet úvěry čerpané pro potřeby syna, z nichž ohledně jednoho proběhlo řízení u zdejšího soudu. Dále je na žalované vymáhán dluh od společnosti , Anonymizováno, , poslední úvěr zatím vymáhán není, ale žalovaná ho rovněž řádně nesplácí. Aktuálně má tedy pět dluhů z čerpaných úvěrů. Žalovaná má příjem z pracovního poměru nadále ve výši 28 000 Kč měsíčně, další příjem nemá, na nezletilou dceru pobírá výživné 2 500 Kč měsíčně. Žalovaná uvedla, že rozhodnutí ponechává na úvaze soudu, pouze v případě uložení platebních závazků žádala o možnost splácení formou měsíčních splátek.5. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 26. 9. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr až do výše 48 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se dle smlouvy zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru. Součástí úvěrové smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky platné od 27. 5. 2024. Žalované byl úvěr vyplacen na její účet dne 26. 9. 2024 ve výši 17 000 Kč. Dle evidence žalobce se žalovaná dostala do prodlení, když na poskytnutý úvěr neuhradila ničeho. Žalovaná byla o úhradu dluhu upomínána, naposledy upomínkou právního zástupce žalobce ze dne 21. 5. 2025.6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne 26. 9. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně sjednaného poplatku do 20. 3. 2026. Žalovaná na poskytnutý úvěr neuhradila ničeho.11. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství je zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce ke svým žalobním tvrzením o prověření úvěruschopnosti žalované nepředložil žádné konkrétní listinné důkazy, pouze výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované a soupis identifikovaných příjmů žalované, kdy se jedná o listiny vyhotovené žalobcem bez připojení jakýchkoli ověřovacích dokladů. K předložené listině o posouzení úvěruschopnosti žalované sama žalovaná u jednání uvedla, že nedosahovala běžně čistého příjmu 35 000 Kč měsíčně, její průměrný příjem byl 28 000 Kč. Pokud je ve výpisu dále uveden čistý měsíční příjem 65 000 Kč, tak žalobce zřejmě do toho započítal i příjem manžela žalované, který žalobce nepožadoval dokládat. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce vycházel v případě příjmů žalované z neověřených skutečností a její výdaje zřejmě nijak neověřoval, stejně jako skutečnost, že žalovaná měla závazky z více úvěrů. Žalobce, resp. jeho právní zástupce se k nařízenému jednání po předchozí omluvě nedostavil, soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a prokázat shora uvedenou skutečnost. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.12. Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s žalobcem, je tedy neplatná, protože žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.13. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že žalobce vyplatil žalované částku v celkové výši 17 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru, žalovaná neuhradila ničeho a zbývá jí tak zaplatit na jistinu úvěru částku 17 000 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci kromě dlužné částky 17 000 Kč i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., a to ode dne 27. 5. 2025 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě zástupce žalobce) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).14