11 C 234/2025-35 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou u soudu dne 23. 6. 2025 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřel s žalovanou dne 25. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovaná převzala částku 16 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 14 575 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (7 954 Kč), odměny za administrativní zpracování úvěru (1 500 Kč) a nákladů za službu komfortní splácení (3 197 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku se žalovaná zavázala vrátit v 52 týdenních splátkách po 588 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Žalobce se v řízení domáhal pouze úhrady částky ve výši 16 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení představujícího poskytnutou jistinu úvěru. Dále požadoval kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 242,56 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 24. 3. 2024 do 29. 4. 2024), a běžící úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 přešla pohledávka ze společnosti , právnická osoba, na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 4. 2024. Žalovaná na dlužnou částku před podáním žaloby ničeho nezaplatila, ačkoli jí byla zaslána předžalobní výzva k plnění.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a) o.s.ř., kdy účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem.4. Z předložených listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav:Právní předchůdce žalobce , právnická osoba, a žalovaná uzavřeli dne 25. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut v hotovosti spotřebitelský úvěr ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za tento úvěr poplatek, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 7 954 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a za službu komfortní splácení ve výši 3 197 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala poskytovateli úvěru zaplatit v hotovosti, formou 52 týdenních splátek po 588 Kč. Žalovaná předchůdci žalobce neuhradila ničeho. Dle evidence předchůdce žalobce se žalovaná dostala do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 přešla pohledávka ze společnosti , právnická osoba, na žalobce, což bylo žalované sděleno písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 4. 2024.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.12. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne 25. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 52 týdenních splátkách po 588 Kč, přičemž žalovaná neuhradila ničeho.13. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství je zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce k této otázce v žalobě neuvedl žádná skutková tvrzení, z jednání soudu dne 30. 10. 2025 se omluvil. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.14. Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce, je tedy neplatná, protože předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.15. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil žalované částku 16 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru a žalované zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 16 000 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobci kromě dlužné částky 16 000 Kč i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., jdoucí od 6. 3. 2025 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku (ohledně části úroku z prodlení) soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II).16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch (žaloba byla zamítnuta jen v malé části zákonného úroku z prodlení), má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby po 400 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb., 21% DPH advokáta ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tedy celkem 2 615 Kč. Soud žalované uložil, aby náhradu nákladů v uvedené výši zaplatila k rukám advokáta žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.17. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.