11 C 97/2025-51 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 2. 2025 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 82 446 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že uzavřel s žalovaným dne 22. 8. 2022 smlouvu o úvěru CKL č. , hodnota, . Žalobce se na základě smlouvy zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 559 Kč. Žalovaný nesplácel úvěr řádně, žalobce proto po výzvě žalovaného k úhradě dlužné částky, od smlouvy odstoupil v souladu s obchodními podmínkami Žalobce se domáhal částky 85 951 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 79 011 Kč, smluvních poplatků ve výši 3 435 Kč a smluvního úroku ve výši 3 505 Kč. Žalobce se dále domáhal zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 79 011 Kč od 14. 1. 2025 do zaplacení. Přes výzvu právního zástupce žalobce ze dne 30. 1. 2025 žalovaný ničeho dalšího neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav:Žalobce uzavřel s žalovaným dne 23. 8. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 110 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou 60 pravidelných splátek po 2 559 Kč. Závazek sjednaný ve smlouvě byl ze strany žalobce splněn, a to odesláním peněžních prostředků ve výši 100 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, . Výše poskytnutého úvěru byla ověřena ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 12. 9. 2025, ze které vyplývá, že žalobce poskytl žalovanému dne 24. 8. 2022 částku ve výši 100 000 Kč. Dle evidence žalobce žalovaný splátkami uhradil částku 51 959 Kč. Dopisem ze dne 1. 11. 2024 žalobce od smlouvy odstoupil a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný naposledy vyzván upomínkou právního zástupce žalobce ze dne 30. 1. 2025.4. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.11. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce s žalovaným uzavřeli dne 23. 8. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut na jeho účet úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaných poplatků, a to v 60 měsíčních splátkách po 2 559 Kč, přičemž žalovaný uhradil pouze 51 959 Kč.12. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce byl soudem písemně vyzván, aby ve stanovené lhůtě doplnil tvrzení a označil důkazní prostředky k žalobnímu tvrzení o provedeném posouzení úvěruschopnosti žalovaného.13. Podáním ze dne 22. 7. 2025 žalobce doplnil žalobu o tvrzení, kde odkázal na několik rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti, avšak neuvedl žádné konkrétní informace o žalovaném, které by zdůvodňovaly, že u žalovaného byl předpoklad pro řádné splácení úvěru. Žalobce ke zkoumání úvěruschopnosti doložil kopii občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného, dále jím vyhotovenou zprávu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, dle níž žalobce vycházel z příjmu žalovaného ze zaměstnání ve výši 25 514 Kč měsíčně, z jeho nákladů na bydlení 500 Kč měsíčně (aniž by byly tyto náklady specifikovány či dokládány) a ze splátek předchozích úvěrů 7 218 Kč měsíčně. Žalovaný ke svým poměrům dále předložil pouze výpis z účtu vedeného u , právnická osoba, . za měsíc červenec 2022 (tj. měsíc předcházející uzavření smlouvy) z něhož je zřejmé, že žalovaný obdržel mzdu od zaměstnavatele ve výši 25 514 Kč, a že počáteční zůstatek stavu na účtu činil 128,81 Kč a konečný zůstatek 101,50 Kč.14. Dle soudu tak nebylo postupováno v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, když žalobce vyhodnotil, že žalovaný je úvěruschopný, aniž se zabýval blíže porovnáním jeho příjmů a jeho výdajů, neboť z jediného předloženého výpisu z účtu vyplývá minimální zůstatek a žalovaný měl v té době další závazky z předchozích úvěrů. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.15. Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s žalobcem, je tedy neplatná, protože žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.16. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce a zprávy , právnická osoba, . bylo prokázáno, že žalobce vyplatil žalovanému částku 100 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru, na kterou žalovaný uhradil 51 959 Kč a žalovanému tak zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 48 041 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci kromě dlužné částky 48 041 Kč i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., jdoucí od 9. 2. 2025 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobních nároků soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II.).17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný ohledně částky 48 041 Kč s příslušenstvím, ohledně zbývající částky 34 405 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 505 Kč a dalšího příslušenství byla jeho žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Procesní úspěch žalobce činil 58 %, neúspěšný byl ve výši 42 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení v poměru 16 %. Žalobci vznikly náklady za právní zastoupení ve věci za 4 úkony právní služby po 4 420 Kč dle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., 4 režijní paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhl., 21 % DPH advokáta ve výši 4 090,80 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a 3 298 Kč za zaplacený soudní poplatek,