14 C 197/2025-27 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení žalované s odůvodněním, že vzhledem k absenci úvěrové smlouvy žalovaná získala od předchůdkyně žalobkyně majetkový prospěch bez právního důvodu, který je povinna vydat. Uvedla, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, s žalovanou jednání o uzavření úvěrové smlouvy, kterou však není schopen doložit, nicméně žalované poskytl bezhotovostní platbou pod variabilním symbolem , var. symbol, peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, když dne 2. 8. 2023 poukázal na účet žalované, číslo účtu , č. účtu, , částku 20 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 přešla pohledávka za žalovanou na společnost , právnická osoba, , následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni, o těchto skutečnostech byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná přes předžalobní upomínku ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud rozhodl v souladu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) bez nařízení jednání. Žalobkyně výslovně souhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání; souhlas žalované se podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, neboť nereagovala na výzvu k vyjádření k navrženému postupu. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě listin předložených účastníky.4. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl účastníky předložené listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 2. 8. 2023 byla z účtu společnosti , právnická osoba, odeslána na účet č. , č. účtu, částka 20 000 Kč pod variabilním symbolem platby , Anonymizováno, . Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 5. 2025 a smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 22. 5. 2025, včetně seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 6. 2025 včetně podacího lístku vyplynulo, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky a žalovaná byla vyzývána k úhradě dluhu před podáním žaloby. Zaplacení dlužné částky, ani jiné významné skutečnosti rozhodné pro věc, nebyly v řízení tvrzeny, a tedy ani prokazovány.5. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že společnost , právnická osoba, poskytla žalované peněží prostředky ve výši 20 000 Kč, když dne 2. 8. 2023 zaslala na její bankovní účet částku 20 000 Kč. Pohledávka byla smlouvami postoupena žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena. Přestože byla žalovaná před podáním žaloby upomínána, dluh neuhradila.6. Na základě závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce následovně:Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen „nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť na ni prostřednictvím smluv o postoupení pohledávek přešla žalovaná pohledávka. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala s žalovanou o uzavření úvěrové smlouvy, nicméně nebylo prokázáno, že by taková smlouva byla skutečně uzavřena. Mezi stranami tak nebyl dán platný právní důvod, na jehož základě byly žalované zaslány peněžní prostředky v souhrnné výši 20 000 Kč. Na straně žalované se tak jedná o bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že částku, představující bezdůvodné obohacení, žalobkyni nebo její právní předchůdkyni již vydala. Jelikož žalovaná netvrdila a neprokázala úhradu dluhu, když v řízení zůstala po celou dobu zcela pasivní, soud podané žalobě z důvodů výše uvedených zcela vyhověl a uznal žalovanou povinnou k vydání bezdůvodného obohacení v žalované výši, včetně příslušenství. Příslušenství spočívá v zákonném úroku z prodlení, které soud žalobkyni přiznal podle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 1. 7. 2025 s ohledem na zaslanou předžalobní upomínku a její doručení žalované, od kdy si žalovaná musela být svého prodlení vědoma.8. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla zcela úspěšná, soud proto žalobkyni přiznal plnou náhradu jejích účelně vynaložených nákladů ve výši 2 300 Kč, které tvoří: zaplacený soudní poplatek v částce 800 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“), ve znění účinném od 1. 1. 2025, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podáním návrhu ve věci samé včetně po 400 Kč [převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, písemný návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, celkem tedy 2 300 Kč. Při aplikaci § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu, byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem, resp. jeho zástupcem, ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu. Platebním místem je dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zástupce žalobkyně.9. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když k jinému postupu neshledal důvod.