18 C 18/2025-22 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, ., uzavřeli dne 13.8.2007 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě, které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7.11.2023 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem.2. Žalovaný nesouhlasil s výší dlužné částky. Splácel pravidelně, do té doby, než ho postihla nemoc.3. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:4. Právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dne 13.8.2007 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě, které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši úvěrového limitu do 40 000 Kč s minimální splátkou 1 200 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 9.8.2007). Žalovaný vyčerpal cekem 132 900 Kč a zaplatil celkem 155 811,47 Kč (prokázáno přehledem plateb). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7.11.2023 byla pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena s účinností ke dni 7.11.2023 z původního věřitele na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 4.12.2023 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7.11.2023 včetně výpisu ze seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 4.12.2023).5. Ostatní navržené důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti, když skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.6. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou soud po právní stránce soud posoudil v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. dle obchodního zákoníku – dle § 497 Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 499 Za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Dle § 501 Věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu. Stanoví-li smlouva, že úvěr lze použít pouze k určitému účelu, může věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění závazků dlužníka převzatých v souvislosti s tímto účelem. Podle § 502 Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období. Dle § 506 Je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.7. V souladu s § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.8. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.9. Žalovaný měl při uzavření smlouvy postavení spotřebitele, neboť jednal jako fyzická osoba – nepodnikatel (§ 52 odst. 3 obč. zák.). Proti tomu právní předchůdce žalobce jednal při uzavírání smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti a má tak postavení dodavatele (§ 52 odst. 2 obč. zák.). Uzavřená smlouva tak je smlouvou spotřebitelskou (§ 52 odst. 1 obč. zák.) a je na ni třeba aplikovat příslušná ustanovení o spotřebitelských smlouvách týkající se ochrany spotřebitele (§ 51a a násl. obč. zák.).10. Zejména je třeba použít § 55 a § 56 odst. 1 a 2 obč. zák., podle nichž se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, spotřebitel se nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení a rovněž spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.11. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobce na smlouvu o úvěru částku ve výši 155 811,47 Kč, když žalovaný vyčerpal částku 132 900 Kč. Žalovaný tak uhradil celou částku. Na základě všeho doposud uvedeného dospívá soud k závěru, že žaloba je nedůvodná, a proto byla zamítnuta.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému, který byl zcela úspěšný, nevznikly žádné náklady řízení.