18 C 205/2025-37 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 22 613,06 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřel se žalovaným dne 26. 4. 2019 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému částku 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit předchůdci žalobce částku (poplatek) 13 797 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trávní smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně a částku za zpracování zápůjčky a částku za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku ve výši 27 797 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny a poplatku se žalovaný zavázal splatit ve 24 měsíčních splátkách po 1 159 Kč (poslední splátka ve výši 1 140 Kč), přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 4. 2021. Nejpozději tohoto dne byl povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, uhradil celkem 14 400 Kč, poslední splátka z jeho strany byla uhrazena dne 14. 6. 2021. Neboť se žalovaný dostal do prodlení, vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na úhradu smluvní pokuty, která byla sjednána ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek, ohledně nichž je žalovaný v prodlení, přičemž žalobce požaduje toliko částku ve výši 6 805,12 Kč. Žalovanému současně vznikla povinnost uhradit částku ve výši 600 Kč, jakožto sankční poplatky za zahájení vymáhání dluhu a upomínky. Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 postoupena na žalobce, a to s účinností od 1. 2. 2022. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Ke dni 1. 2. 2022 činila pohledávka částku 22 613,06 Kč (dlužná jistina ve výši 9 128,69 Kč, poplatky za poskytnutí zápůjčky ve výši 6 079,25 Kč, smluvní pokuta ve výši 6 805,12 Kč, sankční poplatky ve výši 600 Kč). Vedle částky 22 613,06 Kč žalobce žalobou požadoval z titulu této smlouvy smluvní úrok ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny od 18. 3. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny od 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dluhu bezvýsledně vyzván předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný se k nařízenému jednání bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaný a právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , uzavřeli dne 26. 4. 2019 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 14 000 Kč. Dle smlouvy se zápůjčka považuje za spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 S., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se zavázal zaplatit za tuto zápůjčku poplatek ve výši 13 797 Kč, který se skládal z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 4 614 Kč a částky za zpracování zápůjčky ve výši 5488 Kč a částky ve výši 3 695 Kč za vedení účtu a službu komfortního splácení. Celkovou částku se žalovaný zavázal splatit předchůdci žalobce ve 24 měsíčních splátkách po 1 159 Kč, poslední splátka činila 1 140 Kč a byla stanovena na 26. 4. 2021 (prokázáno smlouvou o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 26. 4. 2019, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru). Dle evidence předchůdce žalobce žalovaný uhradil celkem na tuto smlouvu 14 400 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka z dané smlouvy o zápůjčce postoupena s účinností ke dni 1. 2. 2022 z původního věřitele na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 vč. přílohy - výpisu ze seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022). Žalovaný byl k zaplacení zbývajících dlužných částek vyzván výzvou (prokázáno výzvou ze dne 10. 2. 2022 včetně dokladu o odeslání ze dne 11. 2. 2022) a předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou k plenění ze dne 21. 3. 2025 včetně dokladu o odeslání dne 24. 3. 2025).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Původní věřitel sjednal smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklé závazky je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smluv, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smluv, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Poskytovatel úvěrů byl povinen před uzavřením smluv posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smluv. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o.z.), k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti jeho právního předchůdce v průběhu řízení tvrdil a prokázal.12. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smluv o úvěru žalobce odkázal na zákaznickou kartu žalovaného ze dne 26. 4. 2019. Uvedl, že jeho právní předchůdce požadoval a získal od žalovaného informace o jeho rodinných, majetkových a pracovních poměrech, které zanesl do karty zákazníka a ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Z takto získaných informací pak právní předchůdce žalobce usoudil, že schopnost žalovaného splácet úvěry je dána. Doklady, ze kterých právní předchůdce žalobce ověřil majetkovou situaci žalovaného (výměr důchodu) nebyly soudu předloženy. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku právní předchůdce žalobce ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, zejména že je ve starobním důchodu, jeho měsíční příjem činí 12 530 Kč, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, bydlí ve spolubydlení, dále s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná.13. Soud konstatuje, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany předchůdce žalobce považuje za nedostatečné. Dle zákaznické karty ze dne 26. 4. 2019 je žalovaný ve starobním důchodu, jeho příjem představují dávky ČSSZ, dosahuje čistého příjmu ve výši 12 530 Kč měsíčně. Nemá vyživovací povinnost k jiné osobě, žije ve spolubydlení. Jeho odhadované měsíční výdaje činí 4 500 Kč a interní splátky 1 100 Kč. Uváděný příjem žalovaného žalovaný doložil výměrem důchodu, tento však žalobce soudu nepředložil. Problematickou je výše výdajů žalovaného. V zákaznické kartě jsou výdaje žalovaného označeny pouze jako odhadované. Žalovaný měl také již další závazky, které splácel. Vzhl