18 C 224/2025-24 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 33 675 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne 16. 12. 2024. Na základě uvedené smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a to tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedl dne 17. 12. 2024 na účet žalovaného a částku 2 500 Kč na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal žalobci vrátit celkem částku 44 424 Kč v pravidelných 36měsíčních splátkách po 1 234 Kč. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, v důsledku čehož žalobce zesplatnil celý úvěr ke dni 25. 5. 2025. Žalobce odeslal žalovanému celkem tři upomínky, které každou zpoplatnil v souladu s čl. IV., bod 4. písm. b) smlouvy částkou 100 Kč. Žalovaný je v současné době v prodlení s částkou 30 418 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 28 898 Kč a z dlužných úroků ve výši 1 520 Kč. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 27,57 % ročně. Do okamžiku zesplatnění se žalovaný dostal do prodlení s úhradou 3 splátek, pročež žalobce dle čl. IV. bod 2 písm. c) smlouvy o úvěru požaduje smluvní pokutu ve výši 3 x 499 Kč. Dle čl. IV. bod 2 písm. b) dále žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, tj. z částky 30 418 Kč ode dne následujícího po zesplatnění úvěru (tj. od 26. 5. 2025) do dne předcházejícího podání žaloby (tj. do 12. 7. 2025), v kapitalizované výši 1 460 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K nařízenému jednání dne 25. 11. 2025 se žalovaný bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, žalobce se z jednání omluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).4. Z předložených listin soud zjistil, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu č. , hodnota, dne 16. 12. 2024, na základě, které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč, odměna zprostředkovatele úvěru činila 2 500 Kč a byla zprostředkovateli zaslána dne 17. 12. 2024, částka pro žalovaného činila 27 500 Kč, prostředky mu byly zaslány na bankovní účet č. , č. účtu, dne 17. 12. 2024. (prokázáno úvěrovou smlouvou č. , hodnota, ze dne 16. 12. 2024, úvěrovými podmínkami). Celková splatná částka činila 44 424 Kč a žalovaný se zavázal uhradit ji ve 36měsíčních splátkách po 1 234 Kč. Smlouva obsahovala oprávnění žalobce zpoplatnit každou odeslanou upomínku částkou 100 Kč (čl. IV. bod 4. písm. b) smlouvy), dále oprávnění žalobce požadovat smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou jakékoli splátky (čl. IV. bod 2 písm. c) smlouvy) a dále rovněž oprávnění žalobce požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru ode dne následujícího po zesplatnění úvěru (čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy) (prokázáno úvěrovou smlouvou č. , hodnota, ze dne 16. 12. 2024, úvěrovými podmínkami). Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas a z tohoto důvodu byl vyzýván k úhradě dlužných splátek upomínkami, následně žalobce zesplatnil celý úvěr ke dni 25. 5. 2025. Zbývající dlužná částka evidovaná žalobcem činí 30 418 Kč, z toho 28 898 Kč připadá na jistinu a 1 520 Kč na úroky. Spolu se zesplatněním úvěru byla dne 25. 5. 2025 žalovanému zaslána předžalobní upomínka., právnická osoba, posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že žalovaný prokázal, že jeho příjem je dostačující pro splácení úvěru. Žalovaný uvedl, že jeho příjem činí měsíčně 32 550 Kč (prokázáno čestným prohlášením žalovaného). Příjem žalovaného si žalobce ověřil telefonicky a zároveň si vyžádal výplatní pásky žalovaného, kdy čistý příjem žalovaného od zaměstnavatele , právnická osoba, , za měsíc srpen 2024 činil 36 011 Kč, za měsíc září 2024 činil 25 854 Kč, za měsíc říjen 2024 činil 32 539 Kč, za měsíc listopad 2024 činil 35 982 Kč (prokázáno výplatními páskami za měsíce 10/2024 a 11/2024, detailem úhrad na účet žalovaného o dobírce mzdy za měsíce 08/2024 – 11/2024). Žalobce rovněž provedl lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí, a to v obou případech s negativním výsledkem (prokázáno výpisem z centrální evidence exekucí, výpisem z insolvenčního rejstříku). Z registru platebních informací žalobce zjistil, že žalovaný má v tomto registru vedené tři závazky, kdy žádný z nich se nenachází po splatnosti (prokázáno informacemi o žalovaném z registru platebních informací). Co se týče závazků, žalovaný čestně prohlásil, že proti němu není vedeno exekuční řízení, ani není v úpadku nebo hrozícím úpadku (prokázáno čestným prohlášením žalovaného o závazcích). Jako své výdaje žalovaný uvedl částku 2 400 Kč na bydlení, žalovaný bydlí u rodičů (prokázáno čestným prohlášení žalovaného o výdajích, prohlášením rodiče žalovaného, informativním výpisem z katastru nemovitostí). Žalobce rovněž kalkuloval s výši životního minima (4 860 Kč) a normativních nákladů na bydlení (13 737 Kč). Žalobce tak zjistil, že po odečtení všech výdajů včetně měsíční splátky předmětného úvěru (1 234 Kč), zbyde žalovanému při využití normativních nákladů částka 28 963 Kč (prokázáno zápisem o posouzení úvěruschopnosti žalovaného). Žalobce tvrzení žalovaného ověřil a z uvedených důvodů uzavřel, že žalovaný je schopen úvěr řádně splácet (prokázáno prohlášením zprostředkovatele).6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Původní věřitel sjednal smlouvu v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z.s.ú.“).9. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ust. § 86 odst. 2 z.s.ú. ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle ust. § 87 odst. 1 z.s.ú. ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., úvěr čerpal, neplnil však podmínky s žalobcem dohodnuté, což vedlo k zesplatnění úvěru a žalobce byl oprávněn požadovat celou dlužnou jistinu včetně sjednaného úroku, účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty za opožděné splátky. Žalovaný na svou obranu nic netvrdil, zůstal pasivní, naopak žalobce prokázal v žalobě obsažená tvrzení, podmínky úvěru soud posoudil jako přiměřené včetně ujednání o úroku, nákladů na upomínání a smluvní pokuty za opožděné splátky, neshledal je v rozporu s právním pořádkem.13. Žalobce dále požadoval smluvní pokutu na základě ujednání navázaného na porušení právní povinnosti žalované uhradit poskytnutou částku řádně a včas (§ 2048 o. z.).14. Co se týká požadované smluvní pokuty ve výši 1 460 Kč, pak ji soud nepovažuje za přiměřenou. Účelem smluvní pokuty je donutit dlužníka pod pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má pak funkc