18 C 243/2025-17 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky 15 280 Kč z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, , uzavřela s žalovaným dne 18. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Úvěr měl být splacen v 15ti měsíčních splátkách po 2 320 Kč (poslední 2 306 Kč) nejpozději 23. 8. 2024, avšak žalovaný do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný na úvěr uhradil částku ve výši 4 720 Kč. Žalobkyně požaduje zaplatit částku 15 280 Kč jakožto dlužnou jistinu, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 849,63 Kč (za období od 24. 8. 2024 do 27. 1. 2025 ve výši 12,75 % z dlužné jistiny) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od 28. 1. 2025 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 byla výše uvedená pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 27. 1. 2025 postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 16. 4. 2025. Žalovaný ani přes výzvu dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav.5. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 18. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tento úvěr další částku ve výši 14 786 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal vrátit formou 15ti měsíčních splátek po 2 320 Kč (poslední 2 306 Kč), poslední splátka měla být zaplacena dne 23. 8. 2024 (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 5. 2023). Žalovaný na tento úvěr zaplatil 4 720 Kč. (prokázáno tabulkou umoření). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 uzavřené mezi společností , právnická osoba, jako postupníkem a žalobkyní jako postupitelem bylo zjištěno, že tuto pohledávku za žalovaným postoupila společnost , právnická osoba, , na žalobkyni, a to s účinností ke dni 27. 1. 2025 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno (prokázáno oznámením ze dne 27. 1. 2025). Žalovaný byl vyzván, aby pohledávku uhradil předžalobní výzvou, na svůj dluh ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 16. 4. 2025 včetně podacího lístku).6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („dále jen o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. V dané věci bylo listinnými důkazy prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, na tento žalovaný uhradil 4 720 Kč, na jistině mu zbývá uhradit 15 280 Kč. Jiné nároky vyplývající ze smlouvy žalobkyně nepožadovala, nebylo třeba se blíže zabývat otázkou zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti. Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka na žalobkyni.11. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci, existenci pohledávky i její výši. Pohledávka byla řádně postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, žalobkyně tak má nárok na vrácení poskytnuté částky ve výši 15 280 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení a úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.). Na základě všeho doposud uvedeného soud důvodně podané žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako standardní třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), když k jejímu prodloužení neshledal důvod.12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 800 Kč (zaplacený soudní poplatek),- Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), předžalobní upomínka (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu),o Mimosmluvní odměna za tyto úkony právní služby činí do podání návrhu 3 x 400 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 adv. tarifu)o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a/ adv. tarifu).- 315 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.