18 C 267/2025-22 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky 10 104 Kč s tím, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , , adresa, , uzavřela s žalovaným dne 8. 7. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal hradit za poskytnuté prostředky úrok ve výši 279.83 % ročně. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 7. 8. 2024, dodatkem č. , hodnota, a č. , hodnota, byla splatnost úvěru odložena na 25. 10. 2024. Žalovaný do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalobkyně požaduje zaplatit částku 8 000 Kč jakožto dlužnou jistinu, částku 1 840 Kč jakožto kapitalizovaný smluvní úrok, částku 264 Kč jakožto smluvní pokutu, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 12,75 % ročně od 25. 9. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 2 104 Kč ve výši 12,75 % ročně od 25. 9. 2024 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 byla výše uvedená pohledávka za žalovaným postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 16. 4. 2025. Žalovaný ani přes výzvu dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně souhlasila již v podaném návrhu, žalovaný se nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o.s.ř., věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav.5. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 8. 7. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ). Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, finanční prostředky byly na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, zaslány dne 9. 7. 2024 (prokázáno výpisem z běžného účtu – banka Creditas, mimořádným výpisem z účtu žalovaného o příchozí platbě). Žalovaný se zavázal zaplatit za tento úvěr celkem 9 840 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výší 279.83 % ročně. Celkovou částku se žalovaný zavázal splatit do 7. 8. 2024, splatnost úvěru byla následně prodloužena na základě dodatku č. , hodnota, ke smlouvě a opětovně prodloužena na základě dodatku č. , hodnota, ke smlouvě do 25. 10. 2024 (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, , dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě, dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 uzavřené mezi společností , právnická osoba, jako postupníkem a žalobkyní jako postupitelem bylo zjištěno, že tuto pohledávku za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne 16. 4. 2025). Žalovaný byl vyzván, aby pohledávku uhradil předžalobní výzvou ze dne 16. 4. 2025, na svůj dluh ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání dne 16. 4. 2025).6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Původní věřitel sjednal smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklé závazky je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.8. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.9. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.12. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Při sjednávání úroků jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní půjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. 33 Cdo 212/2014). V daném případě byl úvěr sjednán na 30 dní, výše ujednaného úroku ve výši 279,83 % ročně výrazně převyšuje i trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů. Ujednání o úroku je tak v daném případě absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Pokud jde o požadavek na zaplacení smluvní pokuty, kterou si strany ujednaly ve smlouvě pro případ prodlení žalovaného ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, v kapitalizované výši 264 Kč, shledal tuto soud za nepřiměřenou.14. Za shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je částečně důvodný a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 24. 11. 2024 do zaplacení. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. věta před středníkem, když neshledal důvodu pro jiný postup. Ve zbytku žalobního nároku soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná ohledně částky 8 000 Kč s příslušenstvím, ohledně zbývající částky 2 104 Kč s příslušenstvím byla její žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Procesní úspěch žalobkyně činil 79,17 %, neúspěšná byla ve výši 20,83 %, náleží jí proto náhrada nákladů řízení v poměru 58,34 %. Žalobkyni vznikly náklady za právní zastoupení ve věci za 3 úkony právní služby do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v účinném znění (dále jen „adv. tarif“), 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) adv. tarifu a 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 2 300 Kč, z toho 58,34 % představuje částku 1 341,82 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.