18 C 300/2025-15 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 23 552 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, , uzavřela s žalovaným dne 10. 9. 2021 nájemní smlouvu v programu , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly podmínky programu NEO. Na základě smlouvy bylo žalovanému dne 14. 9. 2021 poskytnuto do užívání zařízení – mobilní telefon iPhone 12 Pro 256GB grafitově šedá. Žalovaný se zavázal po skončení nájemního vztahu uvedený telefon vrátit, v případě nevrácení byl povinen uhradit právní předchůdkyni žalobkyně jeho zůstatkovou hodnotu. Žalovaný mobilní telefon iPhone 12 Pro 256GB grafitově šedá nevrátil, právní předchůdkyně žalobkyně vystavila dne 16. 5. 2023 fakturu na úhradu částky 23 552 Kč, tuto žalovaný nezaplatil a dluží tak žalobkyni zažalovanou částku. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 4. 2024 na žalobkyni. Žalovaný svůj dluh dosud neuhradil, ačkoliv k tomu byl žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“) a rozhodl věc bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podaném návrhu, žalovaný se k výzvě nevyjádřil, proto má soud za to, že s daným postupem souhlasí a nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:5. Účastníci uzavřeli dne 10. 9. 2021 nájemní smlouvu v programu , hodnota, , na základě které bylo žalovanému do užívání poskytnuto zařízení – mobilní telefon iPhone 12 Pro 256GB grafitově šedá. Žalovaný mobilní telefon iPhone 12 Pro 256GB grafitově šedá, sériové č. , číslo, , převzal dne 14. 9. 2021 (prokázáno předávacím protokolem ze dne 14. 9. 2021). Žalovaný byl povinen pronajaté zařízení v den skončení smlouvy vrátit, pokud zařízení nevrátí, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat úhradu hodnoty přístroje v předávacím protokolu (prokázáno podmínkami programu NEO). Neboť žalovaný zařízení iPhone 12 Pro 256GB grafitově šedá, sériové č. , číslo, , po skončení smlouvy nevrátil, vystavila právní předchůdkyně žalobkyně dne 16. 5. 2025 fakturu č. , hodnota, , v níž požadovala úhradu zbytkové ceny zařízení v částce 23 552 Kč, datum splatnosti bylo 26. 5. 2023 (prokázáno fakturou č. , hodnota, ). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 4. 2024 byla pohledávka z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek). Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, byl k její zaplacení vyzván předžalobní upomínkou ze dne 21. 8. 2025 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 21. 8. 2025 včetně dokladu o odeslání).6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že ohledně koncového zařízení uzavřeli nájemní smlouvu podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o.z.“). Podle § 2201 o.z. se nájemní smlouvou zavazuje pronajímatel přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2225 o.z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila. Účastníci ujednali, že jestliže nebude zařízení po skončení smlouvy vráceno, je žalovaný povinen zaplatit za zařízení cenu vyúčtovanou žalobkyní.7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, z tohoto důvodu žalobě vyhověl. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaný na zažalovanou částku něčeho uhradil. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvod pro jiný postup.10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož její advokát je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 943 Kč (zaplacený soudní poplatek),- Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „adv. tarif“), předžalobní upomínka (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu),o Mimosmluvní odměna za tyto úkony právní služby činí do podání návrhu 3 x 2 060 Kč (§7 bod 5 adv. tarifu).o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 450 Kč (§ 13 odst. 4 adv. tarifu).- 1 581,30 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 10 054,30 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.