19 C 120/2025-34 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovanou jako úvěrovanou pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala je vrátit společně s úrokem ve výši 43 % p.a., a to ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Peněžní prostředky žalobkyně poskytla žalované prostřednictvím , právnická osoba, , sídlem , adresa, , IČO , IČO, , se kterou žalobkyně uzavřela dne , datum, smlouvu o spolupráci. , právnická osoba, poukázala žalované 22 362, , částka, , zbývajících 2 637, , částka, činila odměna uvedené společnosti za „identifikaci stran, poskytnutí platformy pro uzavření smlouvy a provedení platebních převodů“. Žalovaná dluhy založené smlouvou o úvěru splnila jen zčásti do výše , částka, . Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaná je nesplnila ani přes výzvu zástupce žalobkyně k jejímu splnění ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o spolupráci, kterou dne , datum, uzavřely , právnická osoba, , sídlem , adresa, , IČO , IČO, , a žalobkyně, a ze souhlasného prohlášení o uzavření této smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že se , právnická osoba, zavázala – kromě jiného – vyhotovit „smluvní dokumentaci“ ke smlouvě o úvěru a v případě shodného projevu vůle zajistit její uzavření a poté, co žalobkyně poukáže této společnosti peněžní prostředky, je poukázat dlužníku po odečtení odměny pro tuto společnost.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že se jí žalobkyně jako úvěrující měla zavázat poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky až do výše , částka, a žalovaná se měla zavázat zaplatit odměnu za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 5 % z částky , částka, a vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 43 % ročně v měsíčních splátkách po , částka, . K listině, která měla zachycovat obsah smlouvy o úvěru, nepřipojila podpis žádná z účastnic řízení.5. Z potvrzení o platbě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaplatila dne , datum, , právnická osoba, částku ve výši , částka, .6. Z výpisu z účtu vedeného pro , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, poukázala žalované 22 362, , částka, , a to na účet vedený pro žalovanou, jak vyplývá z výpisu z tohoto účtu.7. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.8. Z kopie občanského průkazu žalované, ze zprávy elektronické pošty ze dne , datum, , z výpisu žalované z centrální evidence exekucí ani ze splátkového kalendáře soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.12. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu o úvěru „podpisovým kódem“ vyjádřeným v listině, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, číselným kódem.13. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.14. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.15. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.16. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.17. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.18. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.19. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.20. Zaslání kódu prostřednictvím zprávy elektronické pošty nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože takový kód nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podobě, kterými je v projednávané věci nabídka žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.21. Kód zaslaný prostřednictvím zprávy elektronické pošty tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředku, jejichž prostřednictvím strana právně jedná. Zpráva elektronické pošty, kterou , právnická osoba, odeslala dne , datum, žalované podpisový kód, však sama o sobě neprokazuje, že jej žalovaná také použila k uzavření smlouvy o úvěru, tím méně obsah smlouvy o úvěru.22. Sama okolnost, že žalobkyně poukázala žalované částku ve výši 22 362, , částka, , tak nedostačuje k závěru, že žalovaná skutečně přijala nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.23. V řízení tak nevyšlo najevo, že by účastnice řízení uzavřely smlouvu o úvěru.24. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.25. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.26. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.27. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.28. Žalobkyni proto náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované, tj. ve výši 22 362, , částka, na jistině. Se zřetelem k tomu, že žalovaná až do zahájení řízení v projednávané věci žalobkyni zaplatila , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, činí výše této pohledávky 6 976, , částka, na jistině.29. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok