19 C 247/2025-36 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 12 588, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je společně s úrokem ve výši 0, 983 % denně, „poplatkem“ za poskytnutí úvěru ve výši 1, 99 % poskytnutých peněžních prostředků, „poplatkem za službu klidné spaní“ ve výši 3, , částka, denně, „poplatkem za službu presto“ ve výši , částka, a „poplatkem za službu informační servis SMS“ ve výši 0, , částka, denně vrátit v ujednaných splátkách. Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním těchto dluhů, a žalobkyně proto smlouvu o úvěru vypověděla. Žalobkyně tak má za žalovaným pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 11 499, , částka, , „poplatku“ za poskytnutí úvěru ve výši 228, , částka, , jakož i právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % denně z částky 11 499, , částka, od , datum, do , datum, , tj. 859, , částka, . Příslušenstvím pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok ve výši 13 432, , částka, a úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný je nesplnil ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tuto smlouvu měli dne , datum, uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky jako revolvingový úvěr v úvěrovém rámci ve výši , částka, a žalovaný se měl zavázat je vrátit společně s úrokem ve výši 0, 983 % denně, „poplatkem“ za poskytnutí úvěru ve výši 1, 99 % z poskytnutých peněžních prostředků, „poplatkem za službu klidné spaní“ ve výši 3, , částka, denně, „poplatkem za službu presto“ ve výši , částka, a „poplatkem za službu informační servis SMS“ ve výši 0, , částka, denně, a to ve splátkách ujednaných podle všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, na které měla smlouva o úvěru odkazovat. K listině, která měla zachycovat obsah smlouvy o úvěru, připojil podpis pouze zástupce žalobkyně.5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně poukázala žalovanému , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, , a to na účet vedený pro žalovaného, jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, .6. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému týž den, jak vyplývá z podacího lístku.7. Žalobkyně tedy v období od , datum, do , datum, poukázala žalovanému částku ve výši , částka, . Dopisem ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, .8. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně účinných od , datum, , ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, z listiny označené za informace pro spotřebitele, ze záznamu žalobkyně o ověření totožnosti žalovaného, ze záznamu žalobkyně o výši doložených příjmů žalovaného, z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období od , datum, do , datum, , ze záznamu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, včetně metodiky žalobkyně pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, z předpisu splátek ani ze zprávy elektronické pošty ze dne , datum, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.9. Žalobkyně skutkově tvrdila, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím internetových stránek žalobkyně.10. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.12. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.13. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.14. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.15. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.16. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.17. Pouhá doložka o podpisu žalovaného vyhotovená žalobkyní nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podobě, kterými je v projednávané věci nabídka žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.18. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nenavrhla žádné důkazní prostředky o tom, že účastníci řízení prostřednictvím internetových stránek žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.19. Sama okolnost, že žalobkyně poukázala žalovanému částku ve výši , částka, , nedostačuje k závěru, že žalovaný vskutku přijal nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měl žalovaný žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši , částka, , avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy.20. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.21. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.23. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.24. Nedošlo-li mezi účastníky řízení k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši , částka, , kterou žalobkyně poskytla žalovanému, bezdůvodné ob