5 C 113/2025-30 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal za žalované zaplacení částky 20 880 Kč jako dluhu za užívání bytu bez nájemní smlouvy. Uvedl, že žalovaná byla od , datum, nájemcem bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, . Nájem byl uzavřen nájemní smlouvou ze dne , datum, na dobu určitou a byl prodlužován dodatky, naposledy dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, . Nájemní vztah zanikl uplynutím sjednané doby, a to dne , datum, . Od , datum, žalovaná byt užívá bez platné nájemní smlouvy. Za měsíc leden 2025 dluží žalovaná částku 6 960 Kč, za měsíc únor 2025 částku 6 960 Kč a za měsíc březen 6 960 Kč rovněž částku 6 960 Kč, celkem tedy 20 880 Kč. Žalobce požadoval též zákonný úrok z prodlení z prodlení z dlužných částek.2. Žalovaná, ač jí byla žaloba řádně doručena, se k ní nevyjádřila.3. Žalobce souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:5. Žabce je vlastníkem bytového domu č.p. , adresa, na pozemku parc. č. St. 1399 (prokázáno LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, ). Žalobce a žalovaná uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl byt č. , hodnota, o velikosti 2 + kk ve 3. podlaží na adrese , adresa, . Nájem byl uzavřen na dobu určitou dvou let od , datum, s možností opakovaného prodloužení (prokázáno nájemní smlouvou ze dne , datum, ). Nájem byl opakovaně prodlužován, a to až do , datum, (prokázáno dodatkem č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne , datum, ). Výše nájemného od , datum, činila částku 6 960 Kč (prokázáno evidenčním listem ze dne , datum, a oznámením žalobce o zvýšení nájemného ze dne , datum, ). Za užívání bytu v období od ledna 2025 do března 2025 žalovaná žalobci dluží částku 20 880 Kč (prokázáno rekapitulací měsíčních pohledávek ze dne , datum, ). Před podáním žaloby byla žalovaná o dlužnou částku žalobcem upomenuta (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne , datum, a doručenkou).6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.8. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.9. Podle § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Žalobce a žalovaná platně uzavřeli smlouvu o nájmu bytu. Nájem skončil dne , datum, . Žalovaná po skončení nájmu ode dne , datum, do , datum, užívala byt bez právního důvodu, žalobci tak dle § 2295 o.z. vzniklo právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného. Protože žalovaná nezaplatila včas, vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), když neshledal důvody pro její prodloužení.12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu přísluší vůči žalovanému náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobci, který byl v řízení zastoupen advokátem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 6 827,80 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 044 Kč a z odměny advokáta žalobkyně žalobce dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 20 880 Kč za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, žaloba ve výši 1 940 Kč/úkon dle § 7 a. t., paušální náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 450 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %), jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu, ve výši 1 003,80 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám tohoto advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.